Průměrná mzda v Česku vzrostla na konci loňského roku reálně o 4,2 %, analytici čekali o něco menší zlepšení

"Ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období předchozího roku nominálně roku o 7,2 % na 49 229 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla reálně o 4,2 %. V celém roce 2024 dosáhla míra inflace 2,4 % a nominální růst mezd 7,1 %. Reálně se tedy průměrná mzda za celý rok zvýšila o 4,6 %," uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 49 229 Kč, což bylo o 3 322 Kč (7,2 %) více než ve stejném období roku 2023. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,9 %, reálně mzda vzrostla o 4,2 %. Objem mezd se zvýšil o 7,4 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,1 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2024 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %.

Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 byl zaznamenán v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí (16,0 %), profesní, vědecké a technické činnosti (12,2 %) a ubytování, stravování a pohostinství (10,3 %). K nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání (1,2 %), ve veřejné správě a obraně a v povinném sociálním zabezpečení (2,3 %) a ve vzdělávání (2,3 %).

Medián mezd (41 739 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 4,2 %. U mužů dosáhl 45 004 Kč, u žen byl 38 643 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 577 Kč a 80 431 Kč.

V roce 2024 dosáhla průměrná mzda 46 165 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 044 Kč (7,1 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 %.

"Dohánění ztracené prosperity českých zaměstnanců pokračuje. Navzdory mírnému ochlazení zůstává pozice zaměstnanců na pracovním trhu silná, zvláště pak v sektoru služeb, který se těší silné poptávce. Relativně slušně se ovšem drží i zpracovatelský průmysl. Tam sice vlivem slabého odbytu dochází ke snižování zaměstnanosti, nicméně ti pracovníci, kteří v něm zůstávají, jsou lépe honorováni. Dlužno ale dodat, že čeští zaměstnanci stále mají co dohánět. Reálná hodnota jejich průměrné hrubé mzdy momentálně odpovídá zhruba závěru roku 2018 a k předchozímu maximu, kterého bylo dosaženo ve druhém čtvrtletí 2020, jim stále chybí 7,3 %," upozornil Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti CYRRUS. "V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší, jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy, a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili.

Mzdy podle jeho odhadu budou v reálném vyjádření růst i v roce 2025, nicméně tempo znatelně klesne. "Předchozí vlna přidávání byla částečně umožněna na historické poměry vysokými ziskovými maržemi tuzemských firem, které se již ovšem zmenšují zpět do 'normálu'. Po loňských 4,6 % tak letos počítáme s 3,3 %. Maximum z roku 2020 tak zřejmě překonáme teprve příští rok. Aktuální data zároveň představují další signál pro Českou národní banku, že musí při snižování sazeb našlapovat opatrně. Nadále předpokládáme, že bankovní rada na svém březnovém zasedání raději ponechá tuzemské úroky beze změny," doplnil Hradil.

"Mzdový růst v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí překonal očekávání jak finančního trhu, tak centrální banky. Pro ČNB představuje vývoj mezd důležitý faktor při rozhodování o nastavení sazeb. Z pohledu měnové politiky je o něco silnější než očekávaný růst mezd argumentem pro opatrnost při snižování úroků, respektive jde o argument pro pauzu v cyklu snižování sazeb. Sdílím názor, že bankovní rada na březnovém zasedání ponechá repo sazbu beze změny na 3,75 % a že k dalšímu snížení úroků v rozsahu čtvrt procentního bodu dojde v květnu, kdy by repo sazba měla klesnout na 3,50 %," vyjádřil se ve stejném smyslu Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

"Růst mezd podporuje české domácnosti k vyšší spotřebě, ze které těží celá česká ekonomika. V letošním roce očekáváme podobný průběh, kdy sice nominální tempo mezd mírně zpomalí (zhruba k 6 %), ale vzhledem k inflaci pohybující se mezi 2-3 % budou výdělky reálně dále růst. Důvěra domácností by tak měla mít tendenci růst, která by se měla projevit ve zrychlení spotřebitelských výdajů, které budou dále roztáčet kola tuzemské ekonomiky," podotkl Martin Kron, analytik z Raiffeisenbank.

"Celkově data o vývoji mezd mohou podpořit jestřábí naladění ČNB a zvýšit pravděpodobnost opětovného přerušení snižování sazeb na březnovém zasedání bankovní rady. V souhrnu ovšem nevnímáme vývoj na trhu práce jako nikterak výrazné proinflační riziko. Pozorovaný reálný růst mezd totiž zhruba odpovídá dlouhodobému trendu ve vývoji produktivity práce," dodal ekonom Jaromír Gec z Komerční banky.

Zdroj: ČSÚ