Dva příznivé geopolitické vzkazy z USA: Silnější sankce na Írán a omezení pro Nvidii

Trump zesílil sankce na Írán

USA uvalily nové sankce zaměřené na íránský vývoz ropy ve snaze zvýšit tlak na Teherán, aby slíbil, že nebude pokračovat v přípravě výroby jaderných zbraní. Nové sankce se týkají čínské rafinerie, která údajně hrála roli při nákupu íránské ropy v hodnotě více než miliardy dolarů. Washington uvalil další sankce také na několik společností a plavidel, o kterých řekl, že jsou zodpovědné za zprostředkování dodávek íránské ropy do Číny jako součást íránské "stínové flotily".

Čína ovšem americké sankce neuznává a íránskou ropu vesele dováží, přičemž platí převážně čínským jüanem přes síť prostředníků, aby se tak vyhnula americkým postihům.

Během svého prvního funkčního období Trump vypověděl tehdejší smlouvu s Íránem o přísných limitech na íránské obohacování uranu (což je příprava na výrobu jaderné zbraně) výměnou za zmírnění sankcí. Od té doby opět uvalil na Írán rozsáhlé sankce a Írán výrazně překračuje uvedené limity. Teherán ovšem tvrdí, že jeho jaderný program je určen jen pro civilní energetické účely.

Cena akcií Nvidie dále klesá

Zadruhé, cena akcií společnosti NVIDIA (donedávna miláčka investorů do technologických titulů, protože touto firmou vyráběné grafické karty se často používají v počítačích zajišťujících běh kryptoměn a AI) na burze Nasdaq ve středu opět výrazně klesla (-6,87 %). Od nástupu Donalda Trumpa před čtvrt rokem ztratila celkově více než čtvrtinu hodnoty.

Cena akcií Nvidie je oproti historickému maximu o zhruba 30 % nižší, zdroj: Google Finance

Pokles do tohoto týdne souvisel nejspíše s celkovými obavami investorů o americkou a vůbec světovou ekonomiku. Pokles za poslední dny je ale důsledkem rozhodnutí týkajícího se specificky firmy NVIDIA a dalších vývozců čipů z USA. Administrativa Donalda Trumpa chce udělovat licence (to znamená omezit) na vývoz čipů do Číny, možná i v reakci na nedávné podobné rozhodnutí Číny týkající se vývozů vzácných zemin (do celého světa včetně USA).

Licencování se má týkat především vývozu čipu zvaného H20, který byl uveden na trh teprve loni, přičemž jeho parametry byly zvoleny tak, aby vyhovoval dosavadním požadavkům na čipy vyvážené do Číny (má menší výpočetní výkon než výkonnější čip H100 AI, jehož prodej do Číny byl už zakázán). Čínské firmy Huawei a Cambroon sice vyvinuly k H20 alternativy, ale ty nejsou plnohodnotnou náhradou.

Omezení vývozu čipů H20 Trumpovou administrativou se všeobecně očekávalo, nicméně výsledná regulace je nečekaně přísná. Aktuální zpřísnění značí pro firmu ztrátu přes 5 miliard dolarů. Tato částka sama o sobě není pro firmu rozhodně likvidační, nicméně celá kauza naznačuje, že podnikání v této citlivé oblasti bude do budoucna stále problematičtější.

H20 údajně napomohl čínské firmě DeepSeek vyvinout model R1, tedy slavnou čínskou obdobu ChatGPT, jejíž trénink byl ovšem daleko méně nákladný. Právě toho se zřejmě Trumpova administrativa lekla. USA přitom chystají nová pravidla, která by měla nutit k omezením vývozu čipů do Číny i další země.

Ekonomické vztahy jako zbraň

Obě zprávy ilustrují vcelku pochopitelné způsoby, jak může daná země (v tomto případě USA) snížit riziko, že ekonomické vazby domácích firem s nepřátelským zahraničím budou tomuto zahraničí pomáhat budovat jeho sílu. Z podobného soudku jsou třeba i národní systémy prověřování z ciziny přicházejících investic.

Jedním z důležitých bitevních polí, na kterých spolu můžou země válčit, je ekonomika. Z historie si můžeme připomenout třeba britskou snahu zkomplikovat vznik amerických kolonií dodáváním falešných bankovek, Napoleonovu blokádu obchodu mezi Anglií a kontinentální Evropou, sankce na Rusko za anexi Krymu a invazi na Ukrajinu a další.

V čem jsou tyto zprávy příjemně uklidňující? V tom, že jak sankce na Írán, tak omezení vývozu čipů do Číny dávají z pohledu USA jasný (v tomto případě geopolitický) smysl. A srozumitelnost je kvalita, která je v posledních měsících v případě kroků USA bohužel vzácná.