Socialista Barack Obama

Bobtnající byrokracie, přebujelý sociální stát, dotace, státní zásahy, výzvy typu "do dvaceti let překonáme USA" a regulace kde čeho (například jeden z posledních nápadů na povinně zakulacenou kabinu u nákladních automobilů) nejsou právě recepty na rychlý ekonomický růst. Evropa se zásluhou mnoha špatných vládních kroků potýká s obrovskými ekonomickými problémy a jejich řešení je v nedohlednu.

Vzor v Evropě

Zdá se, že si Spojené státy vzaly z Evropy příklad. To rozhodně není dobrá zpráva pro světovou ekonomiku. Mnoho z předvolebních slibů Baracka Obamy jako by vypadlo z programu Strany evropských socialistů. Naštěstí jsou USA stále ještě dost vzdáleny evropské míře rovnostářství a státních zásahů. V Evropě se přerozdělí něco přes polovinu hodnot vytvořených během roku, v USA je to zatím "jen" 40 %.

Zatímco v Evropě každoročně vznikají stovky nových pravidel svazujících obchod, americká obchodní komora si stěžuje, že za posledních 10 let přibylo asi 80 regulačních zákonů. Upřímně, co bychom za takový počet v ČR dali. Tento na poměry Evropy nízký počet regulačních zákonů ovšem dokazuje, že se kdysi ryze svobodná ekonomika pomalu, ale jistě přibližuje evropskému modelu. Není to však jen vinou Obamy, svůj díl viny nesou i republikáni.

Problémem je, že se podniky stále více obracejí ke státu a ptají se, co pro ně bude dělat. I když to ještě není v takové míře jako v Evropě, je to alarmující.

Zvyšující se dluh

Co je jednotícím prvkem USA a Evropy? Hádal by správně ten, kdo by odpověděl, že dluh. V obou případech státní závazky rostou v posledních letech velice rychle. Pravda, v několika zemích Evropy se je daří relativně krotit, ale to jsou spíše světlé výjimky. Průměrné zadlužení zemí EU v poměru k HDP za posledních pět let vzrostlo o 20 procentních bodů, v případě USA je to dokonce o více než 40 bodů. I když většinu dluhu stále drží domácí instituce a občané, narůstající tempo zvyšování závazků se pomalu vymyká kontrole.

První důvod rostoucího amerického zadlužení je možná překvapující - jde o rozšiřování sociálního státu. A to přesto, že si nezaměstnaní a nemocní Američané mohou nechat zdát o záchranném polštáři, jaký znají Evropané. Ovšem výdaje na sociální oblast se za posledních deset let zvýšily o 5 procentních bodů na 20 % HDP. V absolutním vyjádření výdaje na sociální oblast a důchody dosahují 1,361 bilionu USD, a to ještě tento údaj nezapočítává výsluhu pro válečné veterány, která spolkne zhruba 125 miliard USD. Stále jsou však sociální výdaje v USA, alespoň pokud jde o poměr k HDP, nižší než v Evropě.

K tomu, aby bylo možné vzrůstající výdaje financovat, je potřeba mít na ně zdroje. Jednou z mála možností, jak tyto zdroje získat, je zvýšení daní. To s sebou nese zvýšení přerozdělování. Vzhledem k potřebě financí Obamovi nezbude nic jiného než daně zvýšit alespoň na úroveň, kde byly před snížením, které provedl jeho předchůdce. S velkou pravděpodobností ani to nebude stačit. Možná se dočkáme i událostí, které nám nyní připadají fantasmagorické, jako je zavedení vysoké federální daně z přidané hodnoty.

O zvyšujícím se počtu regulatorních opatření již byla řeč. Trnem v oku americkým firmám jsou především státní zásahy do podnikání. Na přeregulovanost podnikatelského prostředí si stěžuje takřka polovina malých a středních podniků, které jsou motorem americké ekonomiky. Podle komory zastupující tyto podniky jsou náklady na požadavky kladené regulacemi a byrokraty 10 tisíc USD ročně na jednoho zaměstnance. I když tyto náklady nejsou tak vysoké jako v Evropě, mají negativní vliv na podnikatelské prostředí.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Zdroj: Investujeme.cz