Dívka padá z útesu, miliardy padnou v Řecku. Marně?

Když naši dávní předkové obětovali to, co jim bylo drahé, včetně zlata či bližních, měli za to, že si Neznámo, síly boží, nakloní. Když dnes eurozóna ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem dává všanc mraky peněz, přemýšlejí jejich představitelé podobně. Doufají, že Neznámo - nevyzpytatelné síly tržní - získají na svou stranu.

Ekonomové Paul Frijters a Juan Barón nastiňují ve studii The Cult of Theoi: Economic Uncertainty and Religion ideu, že božstva odjakživa zosobňovala vtíravou nejistotu - tedy Neznámo - stran budoucnosti, s níž se každý člověk musí utkávat dnes a denně. Lidé činili oběti, aby dobře sklidili, vyhráli v boji či měli zdravé děti. Protože největší nejistota obestírá to, co bude po smrti, lze zbožnost brát jako investici do života po životě; čím je kdo zbožnější, tím lépe s ním síly boží naloží po smrti.

Rozvoj vědy, včetně ekonomie, Neznámo přetváří. Jak však v řečené studii autoři na sérii experimentů s vysokoškolskými studenty prokazují, i vzdělaní lidé dneška činí oběti, když čelí Neznámu, konkrétně nejistotě ohledně budoucích ekonomických výnosů vlastních činů. Obětují přitom více, je-li ono Neznámo zosobněno; autoři toho docílili tím, že je pojmenovali "Theoi". Toto zosobnění totiž vyvolalo dojem, že Neznámo je nejméně tak mocné jako sami lidé a je dobré mu prokázat službu, tedy učinit oběť, stejně jako si lidé sami navzájem prokazují služby.

Když imaginárnímu "Theoi" obětují univerzitní studenti, pak příliš nepřekvapí, že obří oběti chce činit lidstvo - či alespoň jeho část - ve jménu boje s globálním oteplováním nebo řeckou dluhovou krizí. Spletitost těchto jevů, na něž je věda krátká, umocňuje nejistotu s nimi spjatou - jevy jsou pro nás tím, čím byly hromy a blesky pro naše předky. A jako nemusela zastavit bouři oběť v podobě dívky hozené z útesu, trhy nemusejí uklidnit garance eurozóny a oteplování nemusejí potlačit miliardy dané na boj s ním. Zbytečné miliardy, marné oběti.