Proč Fed nemůže spustit QE4, ani když bude hrozit nová globální recese
Fed je v tak bezvýchodné situaci se zvyšováním sazeb, že je možná bude muset opět snížit.
Podle definice se každým dalším dnem přibližujeme recesi. Ekonomický cyklus stále vládne trhům, a proto lze čekat příchod recese jako obvykle v době, kdy to vypadá, že je již vše v pořádku. Trhy na chvíli uspokojil Draghiho slib, že udělá "cokoli, co bude potřeba" pro záchranu eurozóny, Německo a Itálie nicméně opět trpí poklesem HDP a deflační rizika v Evropě rostou.
QE navždy!
V USA by Fed rád zvýšil sazby, aby měl v záloze opět dost munice na boj s příští recesí, která, jak tušíme, přijde rychleji, než budou analytici předpokládat, protože růst světové ekonomiky je stále nepřesvědčivý a celosvětově se prosazují dezinflační síly. Je otázkou, zda Fed sazby navýší, když inflace zůstává utlumená.
Někteří argumentují, že přijde další kolo kvantitativního uvolňování. Fed ještě nedokončil nákupy dluhopisů, protože jsme v periodě "QE-4-EVA" (QE forever - kvantitativní uvolňování navždy).
Oznámení nového kola nákupů je ale nepravděpodobné. Proč? Protože by jím šéfka americké centrální banky Yellenová připustila, že se Fed vydal "japonskou" cestou. A tím posledním, o co by Fed stál, je ztráta kredibility a připodobnění k Bank of Japan, která s intervencemi na trzích nebude moci přestat možná nikdy.
Reálný problém deflace
Centrální banky netrápí množství peněz v ekonomice, problémem je jejich nedostatečné využívání v rámci systému. Rychlost oběhu peněz se zkrátka nevyvíjí tak, aby naznačovala opětovný růst inflace. Naopak, rychlost oběhu peněz se naprosto propadla navzdory všem stimulům.
Znamená to jediné - risk management nesmí zaspat a musí se připravit na to, že vstupujeme do nebezpečné fáze. V dlouhodobém procesu budování bohatství není zásadní dosahování velkých zisků, nýbrž eliminace velkých ztrát. **Z pohledu dlouhodobé akciové strategie je proto vhodné vsadit na defenzivu (síťové služby, necyklické spotřební zboží nebo sektor zdravotní péče), když začne míra rizika stoupat.
Rychlost oběhu peněz dosáhla vrcholu v polovině 90. let minulého století, od té doby stagnuje či klesá. Nejde tedy o trend, který by přišel až po finanční krizi z roku 2008. Je to něco dlouhodobějšího a kvantitativní uvolňování samotné ho neobrátí. Co kdyby například akciová korekce stáhla index S&P 500 o 20 %? Fed nebude schopen udělat nic, protože si všechny zbraně vystřílel v boji za vyšší inflaci.
Zdroj: Pension Partners
