Proč Evropa platí Německu za to, že mu může půjčit peníze?

To by se přece nemělo stávat. Většinou je to dlužník, kdo platí úrok věřiteli. Jenže negativní výnosy se u německých dvouletých dluhopisů objevují už několik let. Nízké výnosy totiž investoři, kteří jsou vystrašení z geopolitických i ekonomických hrozeb, tlačí svými nákupy dluhopisů ještě níže.

Na první pohled to vypadá, že hlavním viníkem je situace na Ukrajině. Jenže to není celý příběh. Růst cen v celé eurozóně je v poslední době velmi pomalý. V červenci vzrostly ceny jen o 0,4 % a řada zemí, například Španělsko, Řecko nebo Portugalsko, už je v deflaci.

Ještě více znepokojující je fakt, že evropské dluhopisové trhy nadále očekávají nízký růst cen. A to dokonce v nejsilnějších světových ekonomikách. Takzvaná break-even sazba (rozdíl mezi výnosem normálního státního dluhopisu a dluhopisu chráněného proti inflaci - TIPS), která zhruba odpovídá inflačním očekáváním, se v Německu během posledních týdnů výrazně propadla. Signalizuje růst cen jen o 0,7 % ročně v příštích pěti letech.

Největším rizikem pro ekonomiku pak jsou padající ceny. Klesající ceny odrazují spotřebitele od útrat, protože tito čekají, že zboží a služby ještě zlevní. Odrazují také firmy od úvěrování, protože klesající ceny zhoršují jejich schopnost splácet.

Deflace je tak na trhu s dluhopisy pro dlužníka věc velmi nepříznivá, naopak věřiteli hraje do karet. Každé euro nebo dolar, které půjčí, se mu zhodnotí i díky poklesu cen. A to je ten pravý důvod, proč jsou investoři ochotní za to, že Německu půjčí, platit.

Zdroj: Quartz