Co teď udělá Fed?

Kombinace nekonvenčních opatření americké centrální banky pomohla odvrátit ekonomickou a finanční katastrofu. Fed zareagoval duchapřítomně, nicméně z bilance přínosů a nákladů všech kol kvantitativního uvolňování (QE) stále nemáme jasný výsledek.

Následné QE Fedu a politika nulových úrokových sazeb způsobily fiskální pat, který urychlil příjmovou nerovnost, a napomohly tvorbě bublin na finančních trzích. Z těchto důvodů bylo počínání americké centrální banky kontraproduktivní.

Změna taktiky Fedu vítána

V případě potřeby další intervence Fedu by byly vítány nové kroky. Současný tržní chaos je částečně výsledkem právě účelně podporované inflace cen aktiv a setrvání měnové politiky Fedu v krizovém módu i poté, co se ekonomika zotavovala a na finančních trzích vše fungovalo hladce. Za posledních několik let investoři vezoucí se vlně podpory od Fedu nechali trh příliš odchýlit valuace aktiv od ekonomických fundamentů.

Aktuální zhoršení prognóz světového růstu a inflačního vývoje od ekonomů z MMF tuto skutečnost jen podtrhlo. Investoři, kteří šlápli vedle, se nyní opožděně snaží o přeladění portfolií.

Bankéři z Fedu měli pocit, že jsou jediní, kdo mohou spasit svět, a proto jsme byli svědky takto netradičních opatření. Vinu za ně ale nesou polarizovaní politici. Místo toho, aby byli proaktivní a přiložili ruku k dílu při řešení krize, byli reaktivní.

Zvýšení HDP a omezení problému předlužení jako cíle QE

Protože se státní a korporátní zadlužení během programů významně zvýšilo, zatímco ekonomika rostla anemicky, lze v tomto ohledu QE nazvat selháním.

Akce Fedu vedly nechtěně k růstu dluhů. Nezvýšily množství peněz v reálné ekonomice ani nepovzbudily inflaci, která měla dluhy odmazat, jak bylo původně zamýšleno. Trestání střadatelů na úkor hazardérů a spekulantů je dlouhodobě hodně špatnou hospodářskou politikou.

Snahy o dosažení "zdravé" inflace by neměly být zcela opuštěny, protože rostoucí zadlužení a pokles rychlosti oběhu peněz vedou k tomu, že jsou nyní USA mnohem náchylnější na deflační šok. Je ale nutné hledat i další taktiky.

Pokud by se dále materializovaly negativní aspekty politiky kvantitativního uvolňování, snahy Fedu o "normalizaci" politiky (zvýšení sazeb) by mohlo být odloženy. Skutečná otázka je, k jakým léčebným kúrám se Fed uchýlí, pokud na trzích bude pokračovat panika nebo ekonomický vývoj zklame.

Fed chystá "makroekonomicky obezřetnou" politiku

Nové přísné bankovní regulace omezily schopnost a ochotu bank půjčovat. Dopad na úvěrovou aktivitu a rychlost oběhu peněz byl podstatný. Nafouknutí rozvahy Fedu o více než 3 biliony USD prostřednictvím QE nebylo schopno vykompenzovat negativní důsledky regulace. Většina vytvořených peněz šla do rezerv bank, aby byly schopny plnit zvýšené kapitálové požadavky ve vztahu k poskytnutým úvěrům. Nedá se příliš očekávat, že součástí citované "makroekonomicky obezřetné" politiky, do níž se nyní chce americká centrální banka pustit, bude Fed nebo jiná vládní agentura v aktivní roli při cílené alokaci úvěrů.

Změna taktiky bude znamenat, že držitelé kapitálu, kteří jsou odměňováni díky QE, budou vážně postiženi. Fed (nebo jiné aktivistické vládní agentury) rozhodnou o vítězích a poražených.

Plán aktivní podpory úvěrové aktivity má pravděpodobně hodně politických překážek, ale neměl by být úplně zavrhován. Státem řízené (dotované) úvěry nejsou bezprecedentní a neodlišují se příliš od schématu "Funds for Lending" Bank of England nebo LTRO Evropské centrální banky. Fed potřebuje přijít na způsob, jak získat lepší kontrolu nad růstem úvěrů s jinými nástroji, než jsou úrokové sazby nebo nákupy cenných papírů.

Fed se držel roky mimořádně uvolněné měnové politiky. Jeho stimulačním snahám asistovaly i zahraniční entity. Dnes je světová "kvazikoordinace" narušena kvůli zemím soustřeďujícím se na vlastní domácí problémy. Trhy nyní jeví známky obav. Protože se rozvaha Fedu stále zvětšuje, omezování uvolněné měnové politiky (druhý poločas zápasu Fedu s dopady krize) teprve začne.

Po letech jednosměrného uvolňování čeká trhy nepříjemný proces normalizace, zejména pokud se taktika Fedu změní. Výnosy 30letých amerických státních dluhopisů klesly pod 3 % mnohem dříve oproti očekáváním. V roce 2015 by se mohly dostat k 2,5 %. A kombinace světových rizik může způsobit pořádnou globální smršť. Vždy je snazší začít uvolňovat politiku než ji zpátky utahovat.

Zdroj: Scotiabank