QE v Evropě: Fungovalo by jinak než v USA. Hůř
Spojené státy neotálely s nákupy státních dluhopisů a nyní ze své rozhodnosti profitují. Americká ekonomika opět silně a zdravě roste, zatímco ECB stále promýšlí, jak QE, tedy kvantitativní uvolňování, vůbec spustit.
Na jeden z důvodů, proč ECB váhá, se zaměřil německý ekonom Daniel Gros. Podle něj by kvantitativní uvolňování v eurozóně nemělo stejně pozitivní dopad jako v Americe.
QE má za cíl snížení úroků a usnadnění úvěrování. Ve většině evropských zemí jsou ale již nyní dlouhodobé úrokové sazby na historických minimech. Přitom to nemění nic na skutečnosti, že ekonomiky stále lapají po dechu. Problém s úvěry je totiž hlavně na straně poptávky.
Kvůli zhoršujícím se finančním problémům měly USA více co získat než ztratit snížením úrokových sazeb ve srovnání s evropskými zeměmi, které vykazují zpravidla přebytky úspor. Rostoucí ceny akcií mají také mnohem větší dopad v případě, že domácnosti investují do akciového trhu, což odpovídá situaci ve Spojených státech daleko více než v Evropě.
Snížení dlouhodobých úrokových sazeb má mnohem větší efekt v zemích, kde převažují hypotéky s revidovatelnými fixními sazbami. Zemím, kde jsou běžnější úvěry s variabilními sazbami, příliš nepomohou.
Například v Německu, kde více než polovina obyvatel nevlastní dům, jsou nízké úrokové sazby spíše nevýhodou. Zejména pro rodiny s nízkými příjmy a velkým podílem spotřeby.
Zdroj: Sprout Money
