Inflace: Přichází světová drahota
Cena ropy už zase letí vzhůru. Vrátila se do výšin, kde byla naposledy v horkém létě 2008, před pádem investiční banky Lehman Brothers, před kritickou fází finanční krize, před světovým hospodářským útlumem. Aktuálně ropa zdražuje zejména kvůli nepokojům v Libyi a vůbec kvůli déle trvajícímu napětí a bouřím na Blízkém východě.
Ale jejich příčinou - alespoň zčásti - není podle mnohých nic jiného než opět zdražování, tentokrát potravin: blízkovýchodní lid se prý bouří i proto, že skýva chleba je neúnosně drahá.
Ceny potravin jsou nejvyšší v historii - ukázal to index ceny potravinového koše, který během týdne zveřejnila Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).
Ropa zdražuje již delší dobu. Lze říci, že růst její ceny následně přispěl - například skrze dražší benzin pro dodavatele, pekaře, závozníky - k vzestupu cen potravin. Zdražení potravin zase přispělo - skrze bouřící se Blízký východ a následnou nervozitu na globálních trzích - k vzestupu ceny ropy. Začarovaná spirála.
Aktuální cenu ropy Brent sledujte zde
Jádrová inflace
Jak vidno, ceny energií (ropy) či potravin jsou značně kolísavé. Proto je ekonomové vylučují, když počítají takzvanou jádrovou inflaci. Ta tedy odráží pohyby cenové hladiny, aniž bere v potaz právě silně rozkmitané ceny energií a potravin.
Když tedy začne povážlivě stoupat jádrová inflace, mnozí ekonomové zpozorní více, než když stoupá inflace obecná. Růst cen totiž najednou nejde svést výhradně na kolísavost trhů, na útoky spekulantů a podobně. A právě to se nyní děje - jádrová inflace ve čtyřech největších ekonomikách (USA, eurozóna, Čína, Japonsko) stoupá. Ekonomové jsou rozrušeni o to více, že se tak děje při stále ještě značně nevyužitých kapacitách, jak upozorňuje investor Gavyn Davies.
Na růst ceny totiž obvykle tlačí plné využití zdrojů, ať už kapitálových, či lidských. Jenže třeba v USA nelze při poměrně vysoké míře nezaměstnanosti o plném využití vůbec mluvit. Jádrová inflace přesto stoupá. Proč?
Pokud tedy inflace nevzrůstá kvůli napjatým kapacitám, nabízí se další možné vysvětlení - k zdražování dochází z důvodu enormního růstu objemu peněz v jednotlivých ekonomikách, jež byly napumpovány v rámci záchranných opatření v době finanční krize či následného útlumu. Když se tisknou peníze tempem rychlejším, než jakým stoupá výroba, ceny musejí růst, říká selský rozum.
A co teprve, až budou ony kapacity využity naplno.
Aktuality
