Tohle slibuje trhům favoritka amerických prezidentských voleb

Hillary Clintonová ve svém boji o prezidentské křeslo sází na regulaci finančních trhů, boj proti velkým bankám a politickou korektnost. To, že regulace finanční trhy nevyléčí, není její chyba. Ale to, že mezi její největší podporovatele patří velké banky, na jejichž kritice stojí řada jejích slibů, je už trochu problém.
Svůj článek na Bloombergu začíná Clintonová chválou opatření, která stihl na ochranu finančního trhu přijmout prezident Barack Obama, ale i připomínkou toho, že riziko další finanční krize stále přetrvává a regulátoři ani dnes nemají dostatek nástrojů, jimiž by ochránili ekonomiku. "Chceme-li zabránit nezodpovědnému chování Wall Street, které má zničující vliv na běžné lidi, potřebujeme více odpovědnosti, přísnější pravidla a silnější nástroje pro jejich prosazování. Mám plán, který bude pokračovat v pokroku dosaženém za prezidenta Obamy," píše zkušená politička.
Neopomene zkritizovat administrativu George Bushe, která prý svou nečinností a ignorováním jejích připomínek způsobila ztrátu zaměstnání 9 milionů Američanů, ztrátu bydlení dalších pěti milionů a zmenšení jejich bohatství o 13 miliard dolarů. O vyvedení amerického lidu ze spárů finanční krize a nastoupení správné cesty se podle ní samozřejmě postaral zejména prezident Obama. A po této cestě je podle Clintonové potřeba pokračovat.
Co slibuje Hillary?
Jako první cíl si Clintonová vytyčuje větší odpovědnost na Wall Street, kde podle ní není možné akceptovat případy jako HSBC, která umožnila praní špinavých peněz drogových kartelů. Mělo by se toho dosáhnout tím, že odpovědní lidé budou čelit velkým pokutám i hrozbě odnětí svobody a ministerstvo spravedlnosti a Komise pro cenné papíry a burzy budou mít k dispozici více prostředků na vyšetřování a stíhání jednotlivců.
Druhým bodem je spolupráce s Kongresem a regulátory na omezení složitosti a rizikovosti finančních ústavů a oddělení komerčních a investičních bank, aby se omezila velikost jednotlivých společností. Clintonová se rovněž staví proti zachraňování velkých bank.
"Takzvaný poplatek za riziko by měl odrazovat banky od nadměrného využívání páky a krátkodobých úvěrů. Posílení a prosazování Volckerova pravidla by mělo vést k tomu, že banky nebudou dělat riskantní a spekulativní obchody s penězi daňových poplatníků. Pokud banka utrpí ztrátu ohrožující její finanční zdraví, měli by vedoucí manažeři ztratit nárok na bonusy. To, že budou riskovat vlastní krk, zvýší motivaci k omezení nadměrného rizika," pokračuje Clintonová v plánech.
Regulátoři by měli dostat větší pravomoci, které jim umožní reorganizovat, zmenšit, nebo dokonce rozdělit finanční instituce, které jsou příliš velké, a umožnit tak jejich efektivnější řízení. Podle Clintonové není účinnější zbraň, než je regulátor, který má dostatečné množství prostředků a moc. K tomu je ale potřeba hledat ty správné, nezávislé a kvalifikované lidi, jejichž prioritou jsou klienti, ne velké společnosti.
Třetím bodem je komplexní strategie, která povede ke snižování rizika ve finančním sektoru, a to prostřednictvím většího dohledu nad "stínovým bankovnictvím", do něhož patří některé hedgeové fondy, investiční banky a nebankovní finanční společnosti.
Čtvrtým bodem je zajištění důvěry investorů a spotřebitelů ve finanční trhy, které nemají být určeny pouze pro insidery a sofistikované odborníky. Jedním z kroků by mělo být například zdanění vysokofrekvenčního obchodování, které vytváří nerovnosti a nestabilitu. Akciové trhy by pak měly být lépe dostupné, otevřené a transparentní.
Posledním cílem Clintonové je oslabení jakékoli iniciativy, která by měla za následek omezení zákona známého pod označením The Dodd–Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act (Dodd–Frank Act). Ten je reakcí na poslední finanční krizi a měl by zajišťovat finanční stabilitu.
"Již nikdy nesmíme připustit, aby se opakovalo to, čeho jsme byli svědky v roce 2008. Stejně důležité je ale podporovat Wall Street, která musí plnit svou hlavní úlohu v ekonomice, tedy pomáhat firmám a běžným lidem růst a prosperovat. Se silnými pravidly a chytrými pobídkami může finanční průmysl pomoci mladým rodinám při koupi jejich prvního domu, podnikatelům vytvářet nové malé firmy a podpořit tvrdě pracující Američany při spoření na důchod. Můj plán může pomoci využít tento potenciál. Vytvoříme nová pracovní místa, zvýšíme příjmy a pomůžeme rodinám k dosažení úrovně střední třídy s menším využitím spekulace a větším růstem, který je silný, spravedlivý a dlouhodobý," uzavírá Clintonová.
Má to háček. Tedy háčky
"Na papíře" to všechno vypadá hezky, ale podobné plány jsou prakticky nerealizovatelné. Hillary Clintonová na to jde z pozice demokrata a ctí řevnivost s republikány, přičemž vychvaluje kroky Baracka Obamy. Již při jeho nástupu do úřadu v roce 2008 bylo většině analytiků jasné, že nový prezident může vyjít z aktuální situace pouze jako vítěz, když začíná v období, kdy je ekonomika na dně.
Jeho kroky jsou však nakonec přijímány přinejmenším rozporuplně. Pokud někdo chce řešit problémy finančních trhů, politická příslušnost by měla jít bokem. Všichni máme v paměti situaci, kdy neshody mezi demokraty a republikány před třemi lety dovedly USA na okraj fiskálního útesu a k hrozbě technického defaultu.
Dalším problémem je fakt, že přehnaná regulace nikdy nevede k ochraně finančních trhů ani ke zvýšení odpovědnosti bank. Na jedné straně vytváří prostor pro stínovou ekonomiku, kde se hledají nové způsoby, jak regulaci obejít. Na druhé straně historie ukazuje, že přílišná regulace časem vede k rostoucímu tlaku na její uvolnění, což se nakonec většinou stane. Uvolnění podmínek vede k anarchii na trzích, čehož výsledkem je další krize. Tento koloběh se opakuje a není výsadou USA.
Skutečnost, že v první pětce jejích podporovatelů jsou lidé ze čtyř velkých finančních institucí (1. Citigroup, 2. Goldman Sachs, 4. JPMorgan, 5. Morgan Stanley), které musely být v poslední finanční krizi zachraňovány penězi daňových poplatníků, je už jen takovou třešničkou na dortu.
Zdroj: Bloomberg, PolitiFact, OpenSecrets.org