Proč je váhání Fedu horší než zvýšení sazeb

Helena Horská: Klíčové z pohledu vývoje globální ekonomiky i dalšího směřování trhů bude zvýšení úrokových sazeb v USA. Část expertů předpokládá, že k tomu již do konce roku nedojde. Vy žijete ve Washingtonu a sledujete, s mírnou nadsázkou, vývoj americké ekonomiky a vše, co s tím souvisí, z první řady. Kdybyste mohl rozhodovat o nastavení úrokových sazeb ve Spojených státech, zvýšil byste je nyní?

Ondřej Schneider: Američtí centrální bankéři sami sebe dostali do prekérní situace. Zvýšení sazeb signalizují dlouho. Pamatuji si, že již v roce 2013 se na tento krok chystali, ale nakonec si to rozmysleli. Neustálé oddalování, analyzování toho, kdy k tomu dojde, trhy znervóznilo do takové míry, že nyní každé prohlášení někoho z vedení Fedu vede k přeskupování portfolií, k přesunům peněz z rozvíjejících se trhů na ty vyspělé a podobně. Fed na to pak reaguje tím, že opět odkládá zvyšování sazeb, protože se bojí toho, co by tento krok mohl způsobit.

Situace se podle mě vyvinula do neudržitelného stavu. Očekávání zvýšení sazeb je škodlivější, než bude samotné zvýšení. Až k tomu totiž dojde, trh si uvědomí, že k onomu dlouho očekávanému kroku došlo – měnová politika ve Spojených státech se mění, sazby půjdou nahoru –, a lidé se tomu prostě přizpůsobí. Odpadne ta věčná dohadovaná, na kterém zasedání se Fed konečně rozhoupe. Podle mě by Fed zvýšit sazby v dohledné době měl. Zda k tomu však dojde ještě v prosinci, je těžké odhadnout. Záleží na datech z ekonomiky. Pokud do toho centrální banka nebude chtít jít, vždy najde zdůvodnění.

Helena Horská: Podle vás tedy americká centrální banka svým váháním zvyšuje nejistotu na finančním trhu, tedy i vyšší volatilitu?

Ondřej Schneider: Nervozita je do značné míry vyvolaná tím, že všichni sledují Fed – i Evropskou centrální banku, ale především Fed – a každé jeho prohlášení detailně analyzují, pitvají každé slovo. Trhy spekulují, kdy z vyjádření banky vypadne to které slůvko. A proto si myslím, že je ona nervozita opravdu vyvolána tím, jak je odkládáno rozhodnutí o zvýšení úroků.

Helena Horská: I v důsledku očekávaného zvýšení sazeb ve Spojených státech dochází k odlivu peněz z rozvíjejících se trhů. Prostředky i podle vašeho institutu míří například do amerických, evropských nebo japonských dluhopisů. Nedrží investoři část peněz také v hotovosti? Ptám se proto, že kdyby byla ve světě financí velká zásoba hotovosti, mohlo by zvýšení úroků vyvolat na trzích tsunami; hotovost by se rychle přesouvala do USA.

Ondřej Schneider: Možná je to další důvod onoho váhání Fedu, vámi popsaný scénář nelze vyloučit. Jisté je, že řada investorů drží peníze v hotovosti kvůli nejistotě ohledně načasování zvýšení sazeb. Zároveň nelze vyloučit, že se po zvýšení úroků tyto prostředky dají do pohybu. Zvýšení sazeb z 0,25 % na 0,5 % by ale nemělo vyvolat žádnou lavinu ve světě investic, nemělo by dojít k destabilizaci finančního trhu. Sazby jsou nízké a budou nadále nízké zřejmě několik let. Neměly by být nicméně tak blízko nule jako nyní. Americká ekonomika se vyvíjí celkem dobře, jádrová inflace je blízko cíli Fedu a žádný "vnitřní" důvod držet sazby takto nízko neexistuje. Fed se bojí destabilizace, ale tím, že se bojí a zvýšení sazeb odkládá, k destabilizaci přispívá. Je potřeba se odhodlat, sazby zvýšit, podívat se, co se stalo na trhu, a případně přijmout nějaká opatření (třeba nezvyšovat úroky další tři měsíce). Samotné první zvýšení by velkou nestabilitu způsobit nemělo.