Ekonomická data nikdy nebyla méně spolehlivá

Paul Donovan a Sophie Constableová z UBS naznačují, že problém má dvě roviny. Prvním nedostatkem současných metod sběru ekonomických dat je skutečnost, že jsou vzhledem k rychlému vývoji společnosti a pracovních podmínek poměrně zastaralé. Druhým problémem je to, že lidé stále více důvěřují rostoucímu množství údajů, které se na ně hrne z finančních médií. Což není dobře.

Donovan a Constableová identifikovali čtyři problémy týkající se nespolehlivosti ekonomických dat, které by si investoři měli uvědomit:

1. Současné rychlé strukturální změny v globální ekonomice nejsou dostatečně kvalitně podchyceny půl století starými způsoby sběru dat.
2. Výsledky průzkumů jsou stále méně spolehlivé, což platí nejen pro data závislá na názorech, ale také pro informace o HDP, které nevypadají jako výsledky průzkumů (ačkoli jimi jsou).
3. Ekonomické statistiky jsou vykazovány jako samostatná data, což je často mylně odůvodněno tím, že je to požadovaná forma, zároveň to ale dává falešný pocit jistoty ohledně přesnosti dat.
4. Zpracování velkých objemů dat problém ještě zhoršuje navozováním dojmu, že jde o pokrytí makroekonomických trendů, přičemž ve skutečnosti jde o mikroekonomická (a navíc neobjektivní) data.

Strukturální změny v moderní ekonomice ovlivňují sběr i zveřejňování ekonomických dat

Strukturální změny ve fungování moderních ekonomik jako důvod chybné interpretace tradičních dat týkajících se sazeb, trendů a podobně jsou jedním z klíčových bodů zprávy UBS. Například stále rostoucí podíl samostatně výdělečných osob a rozvoj moderních technologií vede k tomu, že kapitálové výdaje se stávají spíše spotřebitelskými výdaji, takže tradiční ukazatel CAPEX pozbývá smyslu.

Změna struktury zaměstnaných a podnikajících lidí tedy ovlivňuje data z trhu práce a data o příjmech. Kdyby tento trend pokračoval, tradiční statistiky zaměstnanosti založené na firemních údajích by již vůbec nemusely odrážet situaci na trhu práce. S růstem počtu samostatně výdělečných osob se mění počet lidí, kteří dostávají peníze za odvedenou práci (samotný příjem, ne mzdu), a proto se například mnohem obtížněji určuje počet odpracovaných hodin. Také opatření na zvýšení produktivity práce pak pozbývají na spolehlivosti.

S rozvojem technologií se situace bude spíše zhoršovat. Autoři zprávy k tomu poznamenávají, že "změny ve společnosti budou mít za následek to, že tradiční způsob sběru a publikace dat povede v lepším případě ke zmatkům, v horším případě k jejich neaktuálnosti.

Průzkumy jsou stále méně spolehlivé

Rostoucí nespolehlivost průzkumů o sentimentu mezi firmami i spotřebiteli zaznamenala UBS již dříve. Problém je v tom, že výkyvy v těchto průzkumech mají tendenci růst rychleji než volatilita u základních ekonomických fundamentů.

Podle UBS to může být způsobeno rolí bulvárních a senzacechtivých médií, která ovlivňují náladu i názory, a pravděpodobností, že někteří respondenti průzkumů "klamou" systém tím, že znají dopad průzkumu, a proto uvádějí možnost, která se jim hodí, namísto možnosti, která prezentuje realitu.

Ale průzkumy se nedělají pouze pro zjištění sentimentu. V posledních letech je navíc patrné, že jejich přesnost a vypovídací schopnost klesá. Například ve Velké Británii se pomalu stává tradicí, že volby dopadnou významně jinak než nejaktuálnější průzkumy. A opět si musíme uvědomit, že se průzkumy často využívají ke zjištění reálných "dat", jako jsou příjmy nebo nezaměstnanost.

Podle Donovana a Constableové mají současné průzkumy tři hlavní problémy:

1. Lidé se stále méně obtěžují s odpovědí v jakémkoli průzkumu.
2. Pokud se již lidé obtěžují odpovědět, často vynechají některé otázky.
3. Pokud již odpovídají, roste pravděpodobnost, že odpovědi nebudou správné, a to buď záměrně (aby došlo ke zmanipulování výsledků), nebo nechtěně.

Ekonomové přecházejí k pásmu

Ekonomové i statistici o problému s nepřesností ekonomických dat dobře vědí, a proto se od uvádění přesných údajů uchylují ke zveřejňování pásem. Je to patrné například z grafu, kterým Bank of England zveřejňuje data o HDP. Její údaje se pohybují v pásmu nejen u předpovědí na příští roky, ale také u minulosti.

Zdroj: UBS