Někdy mi připadá až komické, jak využívám všechny zkušenosti nabrané na předchozích pozicích, říká Martin Jahn ze Škody Auto
Evropské automobilky jsou na hranici překročení Rubikonu. Jejich rozhodnutí o významných investicích do nových vozů či přestavby výrobních závodů a budování dalších musí přijít rychle, jinak bude revize bolestivá, říká Martin Jahn, jediný Čech v představenstvu Škody Auto. Jenže transformace automobilového průmyslu se zadrhává a čistě elektrická auta, na která se celosvětově sází kvůli snižování emisí, nejdou na odbyt. I proto přišel tuzemský automobilový průmysl spolu se zástupci státu s iniciativou, jež má za úkol revidovat rozhodnutí o zákazu prodeje aut se spalovacím motorem od roku 2035 a která chce také zamezit tomu, aby automobilky platily obří pokuty za nesplnění emisních limitů již v příštím roce. Teď je automotive úplně jiným světem, než byl ještě v roce 2018, kdy vše fungovalo tak, jak se to naplánovalo, upozorňuje Jahn. Na čem záleží to, zda evropský automobilový průmysl přežije, a jaké zkušenosti z předchozích zaměstnání se Martinu Jahnovi hodí nejvíce?
V rozhovoru mimo jiné zaznělo:
V jak velké míře a jak rychle přišla do Evropy čínská konkurence?
V rychlosti poměrně velké. Je to, řekl bych, výsledek poměrně dlouhé a konsekventní čínské průmyslové politiky, která se více než 15 let snaží podporovat vývoj, výrobu a prodej vozů s elektrickým pohonem. Je to samozřejmě i poměrně chytrá ekonomicko-politická hra, kde se Číňanům podařilo přeskočit jeden vývojový stupeň vozů se spalovacím motorem a v oblasti výroby baterií se posunuli velice rychle na špičku.
Dnes předbíhají ve výrobě bateriových článků a baterií i Korejce a Japonce. To je oblast, kde Evropa v současnosti nemá žádného šampiona. Jedna z mála firem, Northvolt, která se jevila jako perspektivní, má také velké problémy. Čína zkrátka vytvořila velice rychle velice silný průmysl na výrobu bateriových článků, a to i díky tomu, že má velice nízké ceny energií a velmi dobrý přístup k nerostným surovinám, které se používají pro výrobu baterií. Pro Čínu to zkrátka byla průmyslová politika, která zafungovala.
Čína také zvolila přistup, kdy napřed vytvořila technologii a teprve poté začala transformovat trh. Evropa to udělala tak, že vytvořila nařízení pro velice rychlý přechod na novou technologii, kterou ale v podstatě ani neměla. Bylo to rozhodnutí, které doufalo, že se technologie rychle rozšíří a poklesnou náklady na její výrobu. Ale ukazuje se, že tomu tak není. V podstatě není asi možné uzpůsobovat spotřebitelskou politiku nebo dělat rychlé transformace bez toho, aby proběhla také odpovídající průmyslová politika. Takže to, myslím, se Číně povedlo.
Transformace stála ohromné peníze. Nejen v podobě státních dotací a subvencí, ale i značek elektrických vozů, které zkrachovaly. A nebyly to jen čínské firmy, bylo také mnoho evropských a amerických značek, které transformaci nepřežily. V současné době je profitabilita výrobců elektrických vozů problematická. V podstatě se to daří možná dvěma třem značkám ve světě, všichni ostatní s tím mají velké problémy a i dnes je mnoho značek na pokraji bankrotu. Myslím těch firem, které vyrábějí pouze elektrické vozy.
Vy jste ostatně v Číně několik let působil. Překvapilo vás, jak rychle sem konkurence z Číny přišla?
Bylo to o něco rychlejší, než jsem čekal. Čekal bych to o dva tři roky později, nicméně Čína je zkrátka technologický hráč, předstihla velký zbytek světa v mnoha sektorech, v dronech, v komunikacích, ve spotřební elektronice. Čína udělala za posledních několik let ohromný krok kupředu a je úplně jiným hráčem, než si mnoho lidí myslí nebo myslelo ještě před deseti lety. Proto říkáme, že si nemyslíme, že můžeme dlouhodobě chránit Evropu pomocí cel, pokud chceme s Čínou soupeřit.
Musíme mít podobné průmyslové politiky, nemůžeme mít extrémně drahou energii, musíme dávat prostředky do aplikovaného vývoje a výzkumu v těch sektorech, v kterých si chceme udržet výrobu v Evropě. Musíme snížit byrokratické nároky, jsme v podstatě zavalováni novou a novou byrokracií ze strany Bruselu místo toho, abychom se mohli zaměřit na vývoj výrobků. Evropa by se měla poučit z Draghiho zprávy. Je zbytečné, abych to všechno vyjmenovával nebo opakoval, Draghi to popsal velice dobře. Zkrátka máme neúměrnou byrokracii, mnoho bariér, drahé energie, nejsme inovativní. Evropa musí tyto problémy vyřešit, jinak z ní bude průmyslový skanzen.