Bublina na trhu s ETF? Nesmysl!
Indexové a nízkonákladové investiční produkty jsou hit, peníze do nich proudí velice rychle. Vedle příznivců ale mají pasivní investiční nástroje i své odpůrce, podle nichž ETF a spol. negativně ovlivňují akciové trhy a ekonomiku, a dokonce podporují nafukování další tržní bubliny. Jak to tedy je?
Je pravda, že ETF a různé indexové produkty tvářící se jako pasivní investiční nástroje zaujaly investory především svou cenou a díky dobré kondici trhu i svou výkonností. To je kombinace, kterou aktivní správci těžko překonají (vysoké poplatky a horší výkonnost jsou špatná kombinace), a nemohou proto přijít těmto indexovým produktům na jméno. Objevují se tedy stížnosti, že obliba ETF vede k destabilizaci trhu, že se ztrácí význam fundamentální analýzy a že to má negativní vliv na ekonomický růst a konkurenci na trzích.
Bublina vypadá jinak
Popularita ETF v posledních letech rychle roste, ale co do počtu se stále nemohou rovnat tradičním podílovým fondům, kterých je na americkém trhu zhruba čtyřnásobek. O tržní bublině tedy těžko hovořit. Jak upozorňuje Ben Carlson ze společnosti Ritholtz Wealth Management, bublinou, která nyní splaskává, mohlo být akorát tak takzvané closet indexing, tedy vlastně kopírování indexu za poplatky aktivně spravovaného fondu. To, že dnes takové praktiky neobstojí, je jedině dobře.
Carlson možnou bublinu na trhu s ETF přirovnává k tomu, jako kdyby za bublinu byl považován celkový počet investorů do akcií. To dnes oproti minulosti také nesedí. V roce 2007 vlastnilo akcie až 65 % Američanů, dnes jen něco přes polovinu. 90 % všech akcií navíc drží 10 % investorů, takže přesouvání peněz z běžných fondů do ETF na trh až tak velký vliv nemá.
Další výtkou na adresu ETF je to, že noví investoři, kteří do nich vkládají peníze, je v případě propadů zase budou v panice vybírat. Jenže to by dělali, i kdyby měli peníze v aktivně spravovaných fondech nebo v individuálních akciích, stejně jako to dělali v minulosti. "ETF těmto investorům akorát nabízejí levnější produkt, který mohou v panice využít," usmívá se Carlson.
Nízké náklady jako alfa a omega
Kritici ETF, kteří tvrdí, že indexové nástroje povedou k nafouknutí bubliny, zapomínají na to, že velké bubliny následované dlouhými medvědími trendy vznikaly i v minulosti (indexové nástroje se začaly objevovat po roce 1976). Indexové nástroje nyní v USA, kde jsou velice oblíbené, stále odpovídají jen zhruba 30 % investic v podílových fondech a jiných nástrojích kolektivního investování a z globálního hlediska tvoří pouze asi 5 % všech aktiv. Je to možná překvapivé, ale likviditu a efektivitu na trzích tvoří spíše malá část aktivních investorů.
ETF samozřejmě nejsou spásou a mají své neduhy. Snad největším z nich je fakt, že přestože jsou považované za pasivní investiční nástroje, samotné ETF, ale také investoři, kteří do nich vkládají své peníze, jsou na trzích poměrně aktivní. Jejich nespornou výhodou jsou ale nízké náklady, které umožňují investorům přístup na trh mnohem efektivnějším a snazším způsobem a nesnižují jejich výnosy. V tom tkví základ jejich úspěchu a ti, kteří to ještě nepochopili a stále si stěžují a hledají novou bublinu, mají zkrátka smůlu.
Zdroj: Bloomberg
