Rychlejší firemní umírání jako plus pro indexové nástroje

Zajímavé je to například v souvislosti s konglomerátem General Electric, který byl po celá desetiletí symbolem stálosti a udržitelnosti. Jeho akcie byly vyřazeny z indexu Dow (ano, GE byla poslední firma, jejíž akcie byly v původním indexu sestaveném před více než 120 lety).

Čím to, že jsou firmy náchylnější podlehnout konkurenci v nejširším slova smyslu? Stále častěji se skloňuje slovo disrupce, tedy narušení. Existující, zavedené firmy (většinou spíše založené na fyzických aktivech, jako jsou továrny, stroje, pozemky a podobně) se musejí vyrovnávat s nástupem digitálních obrů. Amazon přitom sice má sklady, ale nemá obchody, Uber nevlastní auta, Airbnb nedisponuje nemovitostmi, Netflix nemá vlastní síť kabelů, Facebook prakticky nevytváří obsah a tak dále.

Část úspěchu těchto nových firem spočívá ve větší pružnosti. Náklady spojené s fyzickými aktivy tyto firmy řeší pouze okrajově. Zároveň jsou ale také náchylnější neodolat tlaku ze strany dalších mladých firem z podobných odvětví, kromě (veledůležité) zákaznické základny totiž nemají svou dominanci dlouhodobě o co opřít, alespoň ne tradičním způsobem, který dominoval firemní sféře po celé 20. století.

Měli by to mít na paměti jak ti, kdo se chystají založit byznys, tak ti, kdo alokují aktiva. Rychlejší výměnou firem bude totiž ovlivněn právě způsob, jakým jsou alokovány peníze. A pro investory to znamená také to, že jak byl dosud výběr jednotlivých akciových pozic náročný, nyní bude ještě náročnější. Mělo by to naopak dále zvýšit popularitu (a úspěšnost) indexových nástrojů, v nichž jsou průběžně zaostávající tituly nahrazovány růstovými štikami.

Zdroj: Pragmatic Capitalism