Poptávka po zlatě v druhém čtvrtletí stoupla o 8 %, růst zájmu o kov táhly stejně jako na začátku roku centrální banky a ETF

Centrální banky v druhém čtvrtletí zvýšily nákupy zlata o 47 % na 224,4 tuny, za celé první pololetí pak nakoupily 374,1 tuny kovu, nejvíce od roku 2010, kdy se staly čistými kupci zlata.

Největším kupcem kovu byla v druhém čtvrtletí polská centrální banka, která nakoupila 100 tun kovu. Rusko tak bylo s nákupem 38,7 tuny druhé. V celém prvním pololetí výrazně nakupovaly také centrální banky Číny (74 tun), Turecka (60,6 tuny) nebo Kazachstánu (24,9 tuny) a Indie (17,7 tuny).

Nákupy zlata centrálními bankami

Podle dřívějšího odhadu konzultantské společnosti Metals Focus v letošním roce nakoupí centrální banky kolem 600 tun zlata. Nákupy, které bankám pomáhají diverzifikovat devizové rezervy v době zvýšené politické nejistoty, signalizují rostoucí důvěru ve zlato.

Poptávka po zlatých špercích se v období od dubna do června meziročně zvýšila o 2 % na 531,7 tuny. V celém prvním pololetí pak dosáhla 1 061,9 tuny, a byla tak nejvyšší za čtyři roky. Vyšší byla v druhém čtvrtletí poptávka v Indii (+12 %), nižší naopak v Číně (-4 %). V USA se v celém prvním pololetí poptávka dostala na 53,4 tuny, nejvyšší úroveň za deset let.

V Indii byl zájem o kov podpořen svatební sezónou a relativně příznivou cenou kovu v lokální měně. Ve Spojených státech byla poptávka po kovu vyšší poté, co byla na začátku roku utlumena kvůli přerušení financování aktivit federální vlády. V Turecku se poptávka po zlatých špercích snížila kvůli oslabování liry, které zvýšilo cenu kovu v této měně.

Poptávku po zlatě v Indii podpořila silná svatební sezóna

Meziročně nižší byl v druhém čtvrtletí zájem o zlaté slitky a mince. Globální poptávka po fyzickém investičním zlatě spadla o 12 % na 218,6 tuny, v Indii stoupla o 13 %, v Číně se ale zřítila o 29 % a byla nejnižší od třetího čtvrtletí 2016. Propad poptávky v Číně přišel v reakci na růst ceny kovu a uvolnění obav z vývoje kurzu čínské měny.

Poptávka po zlatých mincích a slitcích

Skokový nárůst poptávky zaznamenaly v druhém čtvrtletí burzovně obchodované fondy (ETF) investující do zlata. Objem nových investic byl meziročně vyšší o 99 % a dosáhl ekvivalentu 67,2 tuny kovu. Zájem o zlaté ETF ale v průběhu čtvrtletí kolísal, silný příliv prostředků fondy zaznamenaly v červnu (+126,7 tuny), odliv naopak v dubnu (-57,2 tuny).

Poptávka po zlatě v technologickém sektoru v druhém čtvrtletí klesla o 3 % na 81,1 tuny. Mírně nižší byl zájem o žlutý kov ze strany výrobců elektroniky (-3 %) a o 7 % spadl zájem o zubní zlato. Poptávka po zlatě pro další průmyslové využití byla meziročně nižší o 1 %. Pokles poptávky po zlatě pro výrobu elektroniky vysvětluje Světová rada pro zlato celkově méně příznivým vývojem v tomto odvětví.

Světové dodávky zlata na trh se v období od dubna do června zvýšily z 1 121,3 tuny na 1 186,7 tuny. Objem vytěženého zlata se zvýšil o 2 % na 882,6 tuny, nárůst produkce kovu zaznamenaly Kanada či Rusko, pokles naopak Čína, Jihoafrická republika nebo Indonésie. Objem kovu získaného recyklací byl meziročně vyšší o 9 % a dosáhl 314,6 tuny.

Cena zlata se v druhém čtvrtletí zvýšila ze zhruba 1 290 USD za trojskou unci na přibližně 1 400 USD za trojskou unci. Koncem června se cena zlata dostala až na šestileté maximum 1 430 USD za trojskou unci.

Vývoj ceny zlata od začátku roku (v USD)

Zdroj: World Gold Council