Anketa: Má pro takzvané stock-pickery smysl sledovat akciové indexy?
V jednom z letních expertních výhledů padl dotaz na význam sledování indexů pro investory, kteří sázejí na konkrétní akcie. Co si o tom myslí domácí tržní experti?
Tomáš Vranka (X-Trade Brokers)
Odpověď ve zkratce zní: Určitě ano. Akciový index vypovídá o celkové ekonomické situaci a náladě na trhu. Jde v podstatě o indikátor optimismu či pesimismu na trzích, které ovlivňují všechny jednotlivé akce.
Pokud je například nálada na podle indexů pozitivní, tedy když indexy rostou, zatímco konkrétní titul klesá či stagnuje, bude za tím konkrétní důvod (firma má problémy, dostala pokutu, klesají jí tržby a podobně). Na druhé straně se může stát, že akciové indexy klesají, jako například při koronavirové krizi v únoru a březnu, ale konkrétní akcie rostou. V takovém případě investoři věří, že dané společnosti budou odolnější vůči problémům než celý trh, případně že během daného období budou dokonce vydělávat, a přelévají proto do nich peníze. Pokud by investoři dění na trhu jako celku nesledovali, nemohli by tyto cenové pohyby vyhodnotit. Nemyslím si proto, že by se našel zkušenější investor, který by sledoval pouze jednotlivé akcie, nikoli trh jako celek.
Problémem pro stock-pickery může být i rostoucí obliba pasivního investování, která vede k přílivu peněz do akcií všech firem zastoupených v daném indexu. Snižuje se tím pravděpodobnost takzvaného misspricingu, na který právě lovci konkrétních akciových příležitostí čekají. Podle mě to může ztěžovat vyhledávání podhodnocených titulů, protože při rostoucí oblibě investování přes burzovně obchodované fondy (ETF) ceny akcií potenciálních podhodnocených firem rostou v rámci celého indexu společně s cenami jiných akcií.
Petr Lajsek (Colosseum)
Akciové indexy by měli sledovat všichni investoři i spekulanti. Vývoj hlavních indexů odráží celkovou náladu na trzích, která ovlivňuje i jednotlivé akcie. Otázkou spíše je, zda má v současnosti stock-picking vůbec smysl. V krátkém období se někteří jeho vyznavači těšili ze zajímavých zisků. Z dlouhodobého hlediska je však pro ně složité překonat se svým portfoliem průměrný roční zisk akciového trhu. Výběr jednotlivých titulů není tak efektivní jako například pasivní správa aktiv skrze alokaci peněz do indexových fondů. I z pohledu diverzifikace a nákladů se jedná dlouhodobě o rozumnější způsob investování.
Branislav Soták (Patria Finance)
Odpověď je závislá na tom, co si od stock-pickingu v daném čase a prostoru slibujeme. Pokud se snažíme o generování takzvané alfy (nadvýnosu nad příslušný benchmark), je sledování akciových indexů přímo součástí zadání. Jinak ale u stock-pickingu nejde tolik o hodnotu příslušného indexu, jako spíše o korelaci mezi jeho jednotlivými složkami. Pokud je korelace vysoká, stock-picking je složitější a na atraktivitě získává pasivní investování.
Aktuální situace na trzích posouvá problém ještě o stupeň dále. Vzájemné korelace mezi jednotlivými třídami finančních aktiv, včetně akcií na rozvinutých a rozvíjejících se trzích, korporátních dluhopisů, konvertibilních dluhopisů nebo komodit, jsou nyní nejvýše za poslední dvě dekády, což hodně ztěžuje i tak základní prvek správy aktiv, jakým je diverzifikace rizika v rámci smíšených portfolií. Finanční trhy přepínají mezi risk-on a risk-off módem na základě očekávané ekonomické trajektorie, jež je plně v područí pandemie koronaviru a reakce fiskální a monetární politiky, nikoli zisků firem.
Bohumil Trampota (Komerční banka)
V každém sektoru jsou společnosti, které jsou na tom lépe než konkurence. Na jejich akcie má smysl se s částí portfolia a v rozumném časovém horizontu zaměřit. V takovém případě bych se zaměřil na firmy, které mají silnou bilanci (malé zadlužení), dokážou stabilně generovat volnou hotovost a například i vyplácejí dividendu.
