Krachy, krachy, krachy: Co nám hrozí, když jsme někam vložili peníze?

Krach akciového fondu

Akciové fondy vznikají a zanikají. Osobně si však nepamatuji případ, že by nějaký fond vyloženě zkrachoval. Je fakt, že některé fondy hospodaří tak "dobře", že se hodnota investovaných peněz neustále snižuje, takže se to krachu velmi blíží.

Klasický krach akciového fondu by nastal v případě, že by najednou zkrachovaly všechny firmy, jejichž akcie drží. Tyto akcie by se obratem ruky staly bezcennými. Ať už má fond v držení akcie padesáti, nebo třeba jen deseti firem, aby padly všechny naráz, to by snad nedokázala "zařídit" ani světová válka, ani útok Marťanů.

Akciový fond může zaniknout, a to tak, že se sloučí s jiným. To ovšem není krach a vy o svůj majetek opět nepřijdete.

U obyčejných lidí akcie mají dost pošramocenou pověst, každý někdy slyšel o někom, kdo "investoval do akcií a přišel o všechny prachy". Takový člověk však zřejmě investoval přímo do akcií, nikoli do akciového fondu.

Na tom není nic špatného, jen se to musí umět. Především je potřeba investice diverzifikovat. Ten, kdo přišel o všechno, zřejmě investoval do akcií jediné firmy: zapomněl rozložit rizika. Pokud by ty samé akcie byly součástí nějakého fondu, manažer jeho portfolia by je nejspíš včas odprodal – nebo ne úplně včas, třeba i se ztrátou, ale nenechal by je padnout na nulu.

A i kdyby byl zrovna chvíli na dovolené, krach jedné firmy nebude velký problém, správci fondů totiž zásadu diverzifikace dodržují, a tak akcie jednoho podniku netvoří zpravidla víc než pět procent objemu majetku fondu.

Ani v případě, že by zkrachoval správce fondu (nějaká banka nebo investiční společnost, pomocí které investujete), nemusíte mít o svoje peníze strach. Majetek správce je od vašich peněz oddělen. Nějakou dobu se ke svým penězům nedostanete, ale pak bude jmenován nový správce – a je to, vaše investice jako taková není v ohrožení.

V době Harvardských fondů nebyl majetek správce a jednotlivých investorů podle zákona oddělen, proto se mohlo stát to, že krachující správce vzal s sebou i všechno ostatní. Dnes už to možné není.

Z výše uvedeného vyplývá, že co se týče krachování, je akciový fond poměrně bezpečná investice.

Krach dluhopisového fondu

Mechanismus je prakticky stejný jako u akciového fondu. Aby zkrachoval dluhopisový fond, museli by všichni dlužníci najednou zaniknout či zbankrotovat. Taková situace je krajně nepravděpodobná. A navíc opět platí to, že portfoliomanažer bude mít snahu nekvalitních cenných papírů se zbavit. Buď se mu to podaří včas, nebo se mu to úplně včas nepodaří, ale dost těžko padnou na nulu všechny dluhopisy najednou.

Jak ochránit své peníze? Úspory, diverzifikace a investiční strategie

Když byly banky nedávno donuceny odpustit Řecku podstatnou část dluhu, fondy, jejichž majetek řecké dluhopisy zčásti tvoří, pouze snížily svoji hodnotu. Je možné, že některé fondy jsou po snížení tak malé, že budou nuceny sloučit se s jinými, ale z pohledu investora je to skoro jedno – změní se jméno fondu na každoročním výpisu. Snížení hodnoty fondu je samozřejmě nepříjemné, ale je to riziko, o kterém jste věděli dopředu a počítali s ním.

Stejně jako u akciových fondů (a všech dalších typů podílových fondů) platí, že majetek správce je oddělen od majetku jednotlivých investorů, takže v případě krachu správce nejsou investované peníze v ohrožení.

Krach pojišťovny

Pokud máte nějaké pojištění se spořením, jinými slovy část peněz, které pojišťovně dáváte, se investuje do nějakého fondu, určitě vás bude zajímat, co se s nimi stane, když pojišťovna zkrachuje. Možná vás překvapím tím, že budete mít prostě smůlu.

Překvapeni? Ano, je to tak. Peníze, které dáváte pojišťovně prostřednictvím pojistky, se stávají majetkem pojišťovny. Pokud pojišťovna zkrachuje, není nikdo, kdo by vám peníze vyplatil.

Prosím. nepanikařte. V celé historii pojišťovnictví, která už trvá několik století, se nestal případ, že by nějaká pojišťovna zkrachovala bez náhrady. Když už bylo některé ouvej, přišel silnější brácha, který všechno koupil, závazky přebral a jelo se dál. Ono totiž pojišťovnictví je natolik výnosný byznys, že se tam snad zkrachovat ani nedá.

Krach banky, záložny, stavební spořitelny

Na první pohled asi nejmenší problém. Peníze v bance vám do výše sta procent vkladu garantuje stát, tedy do výše sta procent, ale maximálně 100 000 eur, což je zhruba 2 500 000 Kč. Čili když zkrachuje nějaká banka, stát vám peníze komplet vyplatí. Pokud zrovna nemáte na účtu víc než půltřetího milionu. Takže pohoda, klídek, tabáček. Pojďme se na to podívat trošku blíže.

Proč nespoříme? 5 nejběžnějších výmluv

Tato garance funguje tak, že existuje Fond pojištění vkladů, do kterého ze zákona musejí přispívat všechny banky, záložny a stavební spořitelny. Pokud zkrachuje nějaká z těchto institucí, Fond pojištění vkladů lidem vyplatí jejich peníze. Až potud to zní dobře.

Problém je, že podle výroční zprávy Ministerstva financí ČR za rok 2010, mají domácnosti v bankách uloženo přes dva biliony korun – ovšem ve Fondu pojištění vkladů je uloženo pouhých 18,1 miliardy. Špatně se to představuje, napišme si to pod sebe:

• v bankách uloženo 2 115 500 000 000 Kč

• ve Fondu pojištění vkladů 18 100 000 000 Kč

• takže nám chybí 2 097 400 000 000 Kč

Jak může někdo ručit osmnácti miliardami za 2 115 miliard, netuším. Mně osobně to tedy pocit jistoty nedává. Nemusím být raketový vědec, abych si spočítal, že ani 116 fondů pojištění vkladů by nám v případě většího krachování nestačilo.

Bohužel platí, že když je tak zle, že začnou krachovat banky, může se dostavit dominový efekt. Když padne jedna, to ještě jenom znervózníme (pokud v ní nemáme peníze). Když padnou dvě nebo tři a přidá se poplašná zpráva, lidé přestanou věřit bankám obecně a utíkají vybrat všechny peníze. A protože banky nemají dost peněz na vyplacení všech svých klientů naráz, začnou padat – a pak platí, že kdo přijde do Fondu pojištění vkladů jako první, možná něco dostane. Pokud pak vůbec něco platí.

V tomto ohledu tedy na garance moc spolehnutí není.