10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze

"Skutečně dobří poradci jsou v menšině," píše ve své nové knize Tomáš Tyl. Poradce, kteří klienty poškozují, dělí do dvou skupin. "Jedni jsou poslušné hloupé ovce. Druhou kategorií jsou zloději." Poradci ale nepředstavují zdaleka jediné riziko, které může člověka připravit o peníze.
O vaše peníze stojí každý. Někdo za ně nabízí adekvátní protihodnotu, jiný se vás o ně pokouší připravit jiným způsobem. Přitom základem pro zvyšování rodinného majetku je v prvé řadě o ně nepřijít. Z této myšlenky vychází nová kniha Tomáše Tyla "10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze".
Lidé se nepoučí
Tomáš Tyl významnou část knihy věnuje podvodníkům a podvodům. Přestože se vzorce podvodného jednání neustále opakují, stále čeká zástup dobrodinců, kteří chtějí své peníze podvodníkům odevzdat. Rádi skočí na lákadlo vysokého výnosu a omámeni vidinou budoucích pohádkových zisků čerpají úvěry, zastavují své nemovitosti a hrnou peníze do černé díry.
Dokonce ani skutečnost, že společnost slibující nadstandardní "garantované" výnosy nějaký čas výnosy opravdu vyplácí (či připisuje na fiktivní účet), nemusí znamenat, že se o podvod nejedná. Autor knihy popisuje příklady podvodů v čele s rekordmanem Bernadrem Madoffem, který své letadlo pilotoval desítky let a k zemi ho poslala až světová finanční krize. Na fata morganu faraonských zisků přitom nalákal i významné finanční instituce. Své oběti připravil přibližně o 65 miliard USD.
Nemusí se ale jednat přímo o podvod, aby se rodinný účet ocitl na suchu. K tomu stačí nechat se přesvědčit k aktivnímu investování na kapitálových trzích, pokud možno s pákovým efektem – tedy k vlastním penězům si ještě půjčit. Ve spojení s častým obchodováním (churning) lze pomocí poplatků účet zcela vysát.
Kdo má investovat do akcií?
Investice do akcií by sice měla být součástí i portfolií konzervativních klientů, ovšem optimálně prostřednictvím akciového fondu nebo přímých dlouhodobých investic do akcií.
Samotné konzervativní produkty navázané na dluhopisy, jako jsou konzervativní penzijní fondy, stavební spoření či zajištěné fondy a fondy peněžního trhu, představují sice garanci, ale na dlouhém horizontu pouze garanci ztráty. Jejich výnosy nepokryjí ani inflaci, která peníze připraví o značnou část jejich kupní síly.
Tomáš Tyl varuje také před módními investicemi. Těmi jsou v současné době například zlato či diamanty. Nákup zlata lze vnímat jako spekulaci na další růst jeho ceny, ovšem kdo tuto spekulaci chce podstoupit, měl by si být vědom skutečnosti, že je zlato z pohledu volatility rizikovější než akcie. Také nemá smysl kupovat předražené malé (například gramové) slitky, jejichž podstatnou část ceny tvoří náklady na zpracování kovu a jeho distribuci. Také kupovat zlato prostřednictvím společnosti založené na principu multilevel marketingu je vyhazováním peněz do kanálu. Takto lze pořídit zlato i za 3 tisíce USD za trojskou unci, přitom nyní stojí okoko 1 700 USD.
Diamanty: Nepodlehněte módnímu trendu
Diamanty jsou kapitola sama pro sebe. Jejich vzestup začala klasická marketingová kampaň a růst ceny zajišťovala dominantní společnost na diamantovém trhu De Beers. Jinak se jedná o obyčejný uhlík, který ani v diamantovém stavu není nikterak vzácný – stačí jen otevřít trezory, do nichž diamantové společnosti těží v dobách poklesu ceny.
Když diamanty, tak jen s certifikátem a investiční, nikoli v podobě šperku. Nikdy přitom nevyužívat multilevelové společnosti. Pak se může z diamantového šperku v ceně téměř 100 tisíc Kč vyklubat cetka za 8 tisíc.
Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz
Zdroj: Investujeme.cz
Doporučujeme
Aktuality


