Index investiční gramotnosti: Češi se v investičních znalostech poprvé v historii měření zhoršili

Pokles investiční gramotnosti v České republice je varovný signál, který nelze ignorovat. Vývoj pravděpodobně odráží komplexní dynamiku ekonomické situace, jež může zahrnovat například sníženou prioritizaci finančního vzdělávání na všech úrovních společnosti. Důkladné porozumění finančním nástrojům a trhům je pro udržení ekonomické stability a prosperity klíčové, a proto je nutné kontinuálně zvyšovat povědomí a vzdělávání v této oblasti, uvádí Portu v tiskové zprávě.

Průzkum rovněž odhalil, že na Slovensku investiční gramotnost klesla podruhé v řadě, index tam dosahuje hodnoty 92,7 bodu po 97,3 bodu v roce 2023 a 98,8 bodu v roce 2022.

Výrazný náskok Čechů v investiční gramotnosti před Slováky může být způsoben lepším přístupem českých občanů ke vzdělání v oblasti finanční a investiční gramotnosti. Příkladem je třeba vznik množství nezávislého vzdělávacího obsahu.

Slováci nejvíce ztrácejí v oblasti chápání vlivu měnových kurzů ve vztahu k hodnotě investic. Dále jim dělá problém chápat princip složeného úročení. V ostatních kategoriích jsou jejich znalosti srovnatelné s Čechy.

Pokles investiční gramotnosti napříč Českem

Zhoršení investičních znalostí bylo v Česku zaznamenáno jak u mužů, tak u žen. Muži si stále vedou lépe s průměrným skóre 125,7 bodu oproti 88 bodům u žen, u nichž se znalosti propadly dokonce pod úroveň z roku 2022. Pokles investiční gramotnosti byl evidován napříč věkovými kategoriemi. Nejlépe si vedou lidé ve věku 45-53 let, naopak nejmladší kategorie 18-26 let dosáhla nejnižšího skóre.

Regionem s nejvyšší investiční gramotností zůstává Praha (129,6 bodu), kde dokonce došlo k mírnému zlepšení. Na opačném konci je Královéhradecký kraj (93,4 bodu), následují Ústecký kraj (94,9 bodu) a Olomoucký kraj (95,3 bodu).

Nejvyšší investiční gramotnost mají lidé s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé měst s více než 100 tisíci obyvateli, přičemž obě tyto skupiny zaznamenaly meziroční nárůst svých znalostí. Lidé s nižším vzděláním a z menších měst si naopak pohoršili, což signalizuje rozevírání nůžek mezi těmito dvěma skupinami. Rozdíl mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (143,6 bodu) a základním vzděláním (77,5 bodu) je propastný. Investiční gramotnost také koreluje s příjmem. Lidé s měsíčním příjmem do 15 000 Kč dosáhli průměru 91,3 bodu, zatímco ti s příjmem nad 100 000 Kč dosáhli průměrného výsledku 187,9 bodu.

Češi se v investicích orientují. Nebo si to alespoň myslí

Průzkum odhalil, že přibližně tři čtvrtiny lidí mají povědomí o rozdílu mezi spořením a investováním (73 %) a o vztahu mezi rizikem a výnosem (75 %). Relativně dobře rozumí také pojmům inflace (77 %) a diverzifikace (60 %). Češi se však hůře orientují v problematice složeného úročení (45 %), procentech v investování (39 %) a vlivu směnného kurzu na investice (43 %).

Nejmenší znalosti s negativním trendem lidé mají v oblasti historické výnosnosti a budoucích výnosů (29 %, meziročně pokles o 14 procentních bodů) a zajištění se proti poklesu akciového trhu (37 %, meziročně pokles o 11 procentních bodů). Pozoruhodné je, že 50 % lidí věří v lineární růst a 15 % lidí se mylně domnívá, že proti poklesům chrání Česká národní banka. Dále dvě třetiny Čechů (66 %) neznají správnou sazbu pro zdanění příjmů z cenných papírů.

Meziročně kleslo sebevědomí v oblasti investic, když se za znalé investory považuje pouze 26,9 % lidí oproti loňským 33,7 %. Vysoké sebevědomí ale neodpovídá skutečným znalostem. Jedinci, kteří se považují za velice znalé, často zaostávají za těmi, kteří se označují za relativně či spíše znalé. Naopak tři čtvrtiny Čechů (73,1 %) se považují za investičně nepříliš znalé nebo zcela neznalé.

Muži sami sebe považují za znalejší investory oproti ženám, což odpovídá vyšším znalostem mužů. Ženy si v investování stále nevěří.

Přestože základní investiční pojmy jako inflace a diverzifikace jsou relativně dobře chápány, problémem je nízká úroveň porozumění složenému úroku a vlivu měnového kurzu na investice. Tyto nedostatky naznačují, že mnoho Čechů stále podceňuje důležitost komplexního finančního vzdělávání, což může vést k nesprávným investičním rozhodnutím, zdůrazňuje Portu.

Nedostatečné vzdělávání jako důsledek tržního optimismu?

Pokles investiční gramotnosti může být podle Portu způsobený falešným pocitem bezpečí, kdy růst akciových trhů a klesající úrokové sazby vytvářejí iluzi, že investování nevyžaduje hlubší pochopení. Lidé pak méně vnímají potřebu dalšího vzdělávání. Růst trhů může navodit dojem, že investování je snadné a méně rizikové, což snižuje motivaci pochopit jeho komplexitu. Tento optimismus spolu s menší potřebou vzdělávání může paradoxně vést k poklesu investiční gramotnosti i za příznivých podmínek, vysvětluje Portu.

Pro zlepšení investiční gramotnosti je podle Portu klíčové pokračovat ve vzdělávání a zdůrazňovat rizika spojená s investováním. Vzdělávání podporuje schopnost analyzovat investiční příležitosti, snižuje impulzivní rozhodnutí a povzbuzuje k dlouhodobému plánování.