ČEZ je prý blízko akvizice německého projektu zaměřeného na obnovitelné zdroje, rozhodnutí o prodeji bulharských aktiv by mělo padnout v druhém pololetí

ČEZ se chce v tuto chvíli zaměřit na menší akvizice, Pleskač ale nevyloučil ani větší obchod, pokud by k němu nastaly vhodné podmínky.

"Investice do obnovitelných zdrojů podle nás představují riziko jejich přeplacení, prodej bulharských aktiv bychom na základě spekulovaných částek viděli jako pozitivní," napsali analytici z České spořitelny.

"Akvizice v Německu zapadá do současné strategie dceřiné společnosti ČEZ ESCO. Tomáš Pleskač uvedl, že v obnovitelných zdrojích má ČEZ nyní kapacitu 3,5 GW a do roku 2020 ji chce rozšířit o 400 MW," dodal analytik z Komerční banky Miroslav Frayer.

Záměr zmapovat zájem o svá bulharská aktiva oznámil ČEZ již v lednu. Společnost má problémy s bulharskými úřady a loni v červenci zahájila proti zemi mezinárodní arbitráž. Některá bulharská média v dubnu uvedla, že nabídky do tendru na prodej aktiv měla podat zhruba desítka uchazečů. Mezi zájemce mají patřit mimo jiné konsorcium české firmy Energo-Pro a bulharských podniků Prista Oil Holding a STFA Yatirim, bulharský Bobov Dol a fotovoltaická skupina Inercom.

"O bulharská aktiva ČEZ je velký zájem, dřívější spekulace hovořily o nejvyšší nabídce až 120 milionů eur nad jejich účetní hodnotou. To by znamenalo cenu okolo 10 miliard korun (19 korun na akcii) za aktiva přinášející skupině roční zisk EBITDA ve výši 1,3 miliardy korun," uvedl v polovině května, kdy mluvčí ČEZ Alice Horáková sdělila, že ČEZ již zahájil jednání s několika vybranými zájemci, analytik z České spořitelny Petr Bártek.

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části Bulharska. Firma v zemi vlastní i další aktiva, mimo jiné černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl v lednu 2015 pozastaven.

K zahájení arbitráže s Bulharskem se firma podle loňského vyjádření rozhodla po řadě zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání ČEZ v zemi a kvůli dlouhodobě se nezlepšující kritické situaci na tamním energetickém trhu. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů eur.

Zdroj: Česká spořitelna, ČTK