Prezident Pavel podepsal sjednocení pravidel pro přeshraniční fúze společností

Zapracování unijních pravidel si podle vlády vyžádalo úpravu procesu vnitrostátních přeměn firem tak, aby se nejednalo o dva zcela samostatné a výrazně se odlišující procesy. Úpravy se týkají třeba pravidel zveřejnění projektu přeměny ve Sbírce listin obchodního rejstříku nebo jeho uveřejnění na internetových stránkách, včetně zápisu v obchodním rejstříku.

Vládní novela původně obsahovala sporné snížení podílu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Pasáž známou jako lex ČEZ mohl stát využít při restrukturalizaci této energetické společnosti kvůli posílení kontroly, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Poslanci ale kontroverzní úpravu z předlohy vyškrtli.

Vládní návrh počítal s tím, že místo současných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo stačit pro rozdělení firem 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. V případě přijetí návrhu by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.

Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 Kč za akcii. Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.

Zdroj: ČTK