Index prosperity: ČR loni klesla mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo

Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. "Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z osmé příčky na 23. pozici. Téměř 15procentní inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. "Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se ji snažíme definovat a podporovat,“ upozornil majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace Martin Wichterle.

Pozitivní aspekty české ekonomiky jsou naopak její diverzifikovanost, díky čemuž má třetí nejvyšší ekonomickou komplexitu či šestý nejnižší státní dluh. I tady si ale ČR pohoršila. Zatímco v roce 2022 šlo o čtvrtý nejnižší dluh, vloni o šestý a podle nejnovějších letošních dat Česku patří osmá příčka.

Dlouhodobě nejhorších výsledků dosahuje ČR v indikátorech, které ukazují stav bydlení. V tomto pilíři skončilo Česko na 22. příčce v unijním srovnání. Nejhorších výsledků dosáhla v roztříštěnosti místní správy, délce stavebního řízení nebo finanční dostupnosti bydlení. Na vlastní bydlení Češi spoří v průměru 15 let a nadměrné výdaje na bydlení vynakládá přes šest procent Čechů, což znamenalo 15. příčku.

V případě bydlení ale funguje například kvalita staveb. ČR má pátý nejnižší podíl domácností, do kterých zatéká a jen 0,1 procenta domácností není vybavena hygienickým zařízením.

Pozitivní posun o dvě příčky byl v digitalizaci a infrastruktuře. Počet domácností, které mají přístup k internetu, stoupl na 91,5 procenta. Problémem zůstává pokrytí vysokorychlostním připojením, na které se nyní soustředí i čeští operátoři. "Prioritou v pokrývání internetem je především budování optické sítě, která je klíčová pro rozvoj a digitalizaci ČR. Často však narážíme na složité legislativní procesy nebo překážky ze strany obcí, což celou výstavbu značně prodlužuje,“ vysvětlil ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti T-Mobile Martin Orgoník.

Posun zaznamenalo Česko i v indikátoru digitalizace státní správy. „Aktuálně již byly, nebo postupně jsou implementovány projekty podpořené Národním plánem obnovy a vedle rozšiřování infrastruktury obnovitelných zdrojů je právě podpora dostupnosti připojení a navázané digitalizace a automatizace patrná. I přes poměrně výraznou konzervativnost české společnosti byly pozitivně přijaty a nasazeny velké digitalizační projekty jako Portál občana či Datové schránky," dodala Markéta Kryková z dotačně poradenské společnosti enovation.

Třetího místa dosáhlo Česko v hodnocení zdraví a bezpečnosti. Je tomu tak především díky dostupnosti lékařské péče, na kterou z finančních nebo kapacitních důvodů nedosáhnou 0,2 procenta české populace. Zemi ale trápí vysoký podíl obézní populace nebo léta dožitá ve zdraví. Kateřina Hellebrandová z platformy ministrzdravi.cz připomněla, že Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. V průměru se dožívají 62 let ve zdraví, proti tomu premianti v EU Švédové 72 let.

Ve vědě, ve které Česko taktéž propadlo, by podle majitelky Profimedu a ambasadorky spolku Druhá ekonomická transformace Alexandry Kaly pomohlo odstranění překážek pro propojování výzkumných center s byznysem ze strany státu. "Dokážeme dělat nejen excelentní vědu, ale také byrokracii. To odrazuje podnikatele a nepodporuje reálnou spolupráci vědy a byznysu. Bez nich ale česká věda nebude vytvářet produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou," uzavřela.

Zdroj: ČTK