Každý propad na trzích jako černá labuť? Omyl!

Investoři si v poslední době oblíbili teorii černých labutí. Ta popisuje neočekávané události s významnými dopady na trhy. Mezi černé labutě bychom mohli zařadit pandemii koronaviru, kterou právě prožíváme (autor konceptu černých labutí Nicholas Taleb v březnu vzkázal, že pandemii ve svých pracích vyhlížel, byť samozřejmě ne v přesném časovém horizontu, i tak ale podle něj příchod nemoci COVID-19 neodpovídá definici černé labutě). Pandemii s nástupem letos v zimě prakticky nikdo neočekával, nicméně přišla a s trhy výrazně zamávala.

Pohled na delší období vývoje na trzích odhaluje, že černé labutě nejsou až tak výjimečné. Od roku 1870 jich jen do USA přiletělo okolo dvou desítek. Vždy byly spojeny s prudkými propady cen akcií. Zmínit lze například první a druhou světovou válku, Kubánskou krizi, válku ve Vietnamu, černé pondělí či ztracenou dekádu.

Přestože příčiny hlubokých poklesů na trzích bývají neočekávané a unikátní, samotné propady přicházejí relativně často, a k burzovnímu obchodování tak neodmyslitelně patří. V těchto fázích vývoje na trzích bychom proto neměli mít pocit, že zažíváme něco výjimečného. Spíše bychom si měli uvědomovat, že se vstupem na trhy na sebe bereme riziko, které se zrovna projevilo.

Riziko pádu akcií o 50 %, zlatá záře s otazníkem a (další) bod pro pasivní investice

Současné prostředí je jako šité na míru zlatu. Myslím si, že z únorových maxim mohou americké akcie spadnout až o 50 % a ekonomika USA směřuje k nejhlubší recesi od 30. let, napsal klientům svého hedgeového fondu Paul Singer. Má takové vzkazy v popisu práce, řeknete si.

Legendární investor Warren Buffett kdysi řekl, že akcie, které nejsme připraveni držet po dobu deseti let, bychom neměli vlastnit ani deset minut. Chtěl tím říci, že investování na burze je dlouhodobou disciplínou, v rámci které investoři musejí být připraveni na krátkodobé nezdary. Skutečná černá labuť by tak na trhy přiletěla vlastně až tehdy, kdyby k výkyvům přestalo docházet. To se zatím nestalo.

V dlouhodobém horizontu se investování do akcií vyplácí. To ilustruje i graf vývoje hodnoty jednoho amerického dolaru zainvestovaného do akcií v roce 1870. Za 150 let se tato investice zhodnotila na více než 19 000 dolarů. S příchodem pandemie koronaviru se hodnota této investice snížila na 15 300 dolarů. Současný dolar sice není ten samý jako dolar z roku 1870, i tak je ale jistě lepší tento dolar mít zainvestovaný v akciích než schovaný v matraci.

Jak (ne)snadná je strategie "kup a drž"

Po prudkém propadu cen akcií o 30 % a více během pár týdnů nebude divu, když se začnou rojit hanlivé komentáře na adresu investiční strategie "kup a drž". Jistě se na ní dá najít spousta chyb, žádná ale není tak zásadní jako ta, kterou dělají ti, kdo její název nečtou pozorně až do konce.