Tohle je nejúspěšnější investiční strategie v dobách konfliktů a zvýšené nejistoty na trzích

Nálada investorů ovlivňuje trh jak během růstů, tak během propadů cen. Válečné konflikty vyvolávají u investorů obavy o další vývoj na finančních trzích. Pod lavinou zpráv o nových sankcích, omezeních a eskalaci války mohou někteří podlehnout panice a zbavovat se aktiv s reálnou ztrátou. Zkušení a úspěšní investoři se ale k takové situaci staví opačně. Nízké ceny aktiv a až odstrašující propady využívají k výhodným nákupům.

Zda již je dno poklesů na trzích za námi, nelze s jistotou říci. Současný konflikt nás může zasáhnout i v dalších rovinách, především v oblasti vybraných komodit, kterými Ukrajina a Rusko zásobovaly evropské, africké i asijské země. Jde o energetické suroviny i potraviny, což tlačí na růst již tak vysoké inflace u nás i v celé Evropě.

Jak válečné konflikty ovlivnily trhy?

Největší pokles cen akcií se historicky odehrával v obdobích nejistoty před vypuknutím očekávaného konfliktu, což potvrdily i poslední měsíce. Vypuknutí konfliktu pak většinou poměrně vyústilo v opětovný růst cen aktiv. Výzkum poradenské společnosti Armbruster Capital Management zaměřený na vývoj amerického trhu během největších světových konfliktů ukázal, že volatilita byla během válečných krizí nižší, než byl průměr období let 1926-2013. Navzdory intuitivním předpokladům měly americké akcie během válek vyšší výkonnost, než byl průměr celého období. Dluhopisy, které jsou v neválečném období považovány za bezpečnou investici, vykazovaly naopak nižší výkonnost.

Prodávat, nebo nakupovat?

Z dat vyplývá, že po úvodním propadu se ceny akcií stabilizují a překonají předchozí maxima. Neuvážené zásahy do portfolia mohou mít přitom zásadní vliv na jeho výkonnost. Dny s nejvyššími růsty indexů totiž historicky následovaly krátce po těch nejhorších seancích.

Pokud investor reaguje na propady trhu prodejem, může se stát, že mine ty nejlepší dny. To může v důsledku znamenat snížení průměrného ročního zhodnocení řádově o jednotky procent. Z historických dat tedy plyne jasný závěr a doporučení – nepropadejte panice a držte své emoce na uzdě. Zůstat na trhu je pro většinu (drobných) investorů lepší, než se snažit načasovat prodeje a nákupy na základě aktuální nálady a cen.

Dalším argumentem, který hovoří ve prospěch zachování chladné hlavy, je srovnání procentuálního poklesu indexu S&P 500 v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem a v době první vlny pandemie covidu-19 v roce 2020. Zatímco v prvním případě poklesl index ze svých maxim 4. ledna 2022 na zatím nejnižší hodnotu 24. února (začátek ruské invaze) "jen" o 14,5 %, v průběhu první vlny epidemie ztratil zhruba 35 %. Trhy z dlouhodobého hlediska rostou, index před válkou na Ukrajině klesal z výrazně vyšších hodnot než v době nástupu pandemie. Na to by investoři neměli zapomínat.

To, že má smysl si vytvářet finanční rezervu, je v době častých krizí asi většině lidí jasné. Je ale důležité s ní dobře nakládat a nenechat ji na bankovním účtu napospas inflaci, která je a bude letos mimořádně vysoká. Receptem na to je investování. Míra jeho rizikovosti přitom musí vycházet z finančních cílů a tolerance k riziku u konkrétního investora.