Jak mohou povodně ovlivnit českou ekonomiku?
V neděli večer hlásilo přes 55 měřících míst v Česku a na Moravě stoletou vodu a jejich počet může bohužel dále narůstat. Kromě řady lidských neštěstí s sebou povodně vždy přinášejí nemalé materiální škody. Nejinak tomu bude bohužel i tentokrát.
Škody lze jednoduše rozdělit na přímé materiální a na ty způsobené ztrátou hospodářského výkonu (HDP) dané tím, že na určitou chvíli nemohou fungovat zemědělství, průmysl i služby (například doprava, rekreace) "naplno". Přímé materiální škody a nepřímé ztráty na HDP spolu úzce souvisejí - čím vyšší materiální škody, tím větší zásah do "přirozeného fungování" ekonomiky.
Z pohledu ekonomiky po přírodních katastrofách také zpravidla dochází po počátečním negativním dopadu do hospodářského výkonu k následnému zrychlení růstu. To je dané naplněním odložené poptávky a investicemi do obnovy infrastruktury.
Jak výrazný zásah čekat od povodní v roce 2024?
Klíčová je z našeho pohledu intenzita povodní, jejich územní rozsah a kvalita protipovodňových opatření. Letošní povodně zatím bohužel zasahují relativně velkou část celé republiky, což hovoří spíše pro vyšší materiální škody přesahující výrazně škody z roku 2013 a odpovídající spíše roku 1997 nebo 2002, kdy se škody pohybovaly okolo 3 % HDP.
Na druhou stranu, na řadě míst oproti minulosti vidíme efektivnější protipovodňovou obranu a zdá se, že některé velké metropole včetně Prahy mohou být zasaženy s o poznání menší intenzitou než v roce 2002. Průtok Vltavy byl v neděli večer na úrovni 838 m3 za sekundu (rekord 5 100) a průtok Labe v Ústí na úrovni 1 400 m3 za sekundu (rekord 4 700).
Situace je bohužel o poznání horší na Moravě včetně metropolí Ostravy a Brna. A právě zásah velkých center asi bude klíčovým faktorem ovlivňujícím jak celkovou výši materiálních škod, tak míru "dočasného" zpomalení HDP.
Z pohledu měnové politiky věříme, že povodně nebudou ve finále silným argumentem pro rychlejší snižování úrokových sazeb. Jedná se o "dočasný negativní nabídkový šok", který sice může na čas zpomalit ekonomiku, ale současně může přiživovat inflační tlaky v ekonomice. A "dohašení" posledních ohnisek inflace je stále hlavní prioritou ČNB. Koruna může sice podobně jako v minulosti na povodně reagovat krátkodobě negativně, ale pokud to nepovede k rychlejšímu snižování úrokových sazeb (což nepředpokládáme), měl by být negativní dopad na kurz dočasný.
