Návod pro prezidenta Obamu: Spojené státy kanadskoamerické jako řešení krize v USA
Na tom, že americkou ekonomiku může zachránit už jen nějaký "velký stimul", se shoduje většina významných ekonomů. Někteří mluví o dalším kole kvantitativního uvolňování, jiní doufají v jakési "velké dohody", ostatní se kloní k razantním daňovým škrtům nebo ke klasickému keynesiánskému receptu ve formě zvýšení vládních výdajů. "Go big or go home" - tak zní jejich doporučení pro prezidenta Obamu.
Kdo najde lék na nemoci ekonomiky?
Všechno to jsou určitě cenné rady, ale než stačí politici jakkoli dobrý projekt rozpracovat, něco jejich plány zhatí. A právě to otřásá všeobecnou důvěrou ve schopnost vlády nastartovat ekonomickou aktivitu.
Je vysoce pravděpodobné, že navzdory všem snahám zvrátit osud se ekonomická situace bude ještě nějakou dobu zhoršovat. Dluhová krize eurozóny se vyostřuje a razantní řešení situace je nevyhnutelné (i když se evropské autority stále snaží o opak).
Očekává se, že nová krize bude eurocentrická. Někteří doufají, že půjde na rozdíl od globálního kolapsu trhů spuštěného pádem Lehman Brothers spíše o regionální záležitost. V dnešním provázaném světě se však ukazuje, že i regionální krize dopadne vždy a jen s nepatrným zpožděním na trhy po celém světě.
Naděje na ekonomické oživení vyprchává. Všichni si začínají uvědomovat, že se Spojené státy a s nimi celý západní svět budou minimálně deset let potýkat s nevalným ekonomickým růstem. Bylo by zapotřebí nějaké monstrózní události, která by odpoutala pozornost trhů od neutěšené současnosti.
Spojení Ameriky a Kanady
Spojení USA a Kanady? To by skutečně se současným děním zamávalo, a to v dobrém slova smyslu. Pokud by prezident Obama navrhl něco ve smyslu unie, mohlo by to nastartovat ekonomiku k raketovému růstu.
Obamovo řešení nezaměstnanosti: Životaschopný plán, nebo jen další hloupý vtip?
Jaký účel by Spojené státy severoamerické plnily? Zejména by byla vyřešena otázka budoucích energetických potřeb.
Pozitivní efekty by se však jistě dostavily i v dalších oblastech:
Dostatek potravin nejméně na 100 let;
potenciál růstu produktivity díky větší mobilitě u kvalifikovaných profesí;
hlubší obchodní partnerství;
zdokonalení institucionálního rámce ve vzdělávání a zdravotní péči;
vysoká stabilita finančního systému;
strategická poloha - větší teritorium pod kontrolou.
A výčet pozitiv by zdaleka nemusel končit.
Obamovy úspory: Jenom divadlo? Američané by však jistě našli i řadu stinných stránek, a to nejen v ledním hokeji, kde by se do reprezentace dostal tak možná jeden kompletní útok.
Jen stěží by skousli, že musejí Kanaďany respektovat jako sobě rovné. A co horšího, museli by se naučit strpět Quebečany. Možná by si s tím ale až tak hlavu nelámali - vždyť "za třicet let už bude stejně všechno americké".
Fúze však není akvizice. A i kdyby to nefungovalo (nebo snad Kanaďané odmítli tuto lákavou nabídku), Obama by byl uznávaný za to, že se velkou myšlenkou snažil změnit osud Spojených států, odsouzených jinak k ekonomickému strádání.
To není recese, tvrdí na adresu americké ekonomiky Goldman Sachs
Spojené státy americké jsou přitom země velkých plánů, které jdou za hranice běžných představ, do nových, neprobádaných oblastí. Už prezident Kennedy představoval národu svou agendu (která obsahovala mimo jiné vesmírný program) jako "nové hranice" (new frontier).
Kanada sice do Vesmíru patří jen svou příslušností k "matičce Zemi", ale i tak by to byl dobrý nápad. Fúze těchto ekonomických obrů by otevřela brány nového světa plného atraktivních příležitostí.
Obamovi poradci však zatím spíše formulují "malá sousta". Maximálně je občas spojí do balíčků, které se na první pohled tváří jako "velké sousto", ale stále to není to pravé. Nakonec to stejně nefunguje.
Naproti tomu Spojené státy kanadskoamerické by byly jasný trhák. V 15 až 20 letech bychom na ekonomický "megapokrok" nestačili zírat!
Recese na březích Atlantiku: Tady a teď!
Zdroj: Business Insider
