Co Twitter dal: Nákup a prodej

Tentokrát o tom, že odkupy akcií i jejich prodeje ze strany manažerů společností jsou na maximu a že za prohlubování rozdílů mezi lidmi může internet. Také se podíváme, komu vadí miliardáři, a nakonec ukážeme borce, který doslova zachránil lidstvo před vyhlazením.
1. Nákup a prodej
Insideři, tedy lidé ze samotných firem, jako jsou vysocí manažeři a další, se letos zbavují akcií nejrychlejším tempem od období technologické bubliny.
Zároveň ale firmy nakupují své vlastní akcie nejrychlejším tempem za posledních několik měsíců, taženy zejména technologickým sektorem. A to přesto, že konec roku bývá většinou v tomto ohledu slabším obdobím.
Zajímavá kombinace, zejména při pohledu na to, co vlastně táhne deset let trvající růst cen akcií v USA.
2. On-line nůžky
Za rozevírání nůžek mezi těmi, kdo mají, a těmi, kdo nemají, může internet. První skupina je schopna z internetu vytěžit maximum, a (i) díky tomu bohatnout, druhá skupina se zasekne na pornu, hádkách s politiky a seriálech. Zodpovídalo by to věčnou otázku, proč se lidé jeví stále hloupější a manipulovatelnější, i když mají k dispozici všechny potřebné informace.
3. Milionáři vs. miliardáři
Některé nápady Bernieho Sanderse hraničí se zdravým rozumem, a tak není divu, že ho některá média v USA označují za socialistu. Jeho změna postoje k nejbohatším lidem je však stejná jak pro demokraty, tak pro republikány nebo socialisty. Když je někdo u koryta, chce, aby koryto bylo stále plnější.
4. Borec na konec
Věděli jste, že 26. září 1983 bylo lidstvo možná nejblíže jaderné válce? V září Rusové sestřelili jihokorejské letadlo s 260 cestujícími, které se dostalo do jejich vzdušného prostoru, a napětí mezi USA a Ruskem se dalo krájet. A do toho všeho se v noci 26. září ozval na radarové základně Serpuchov-15 falešný poplach o jaderném útoku z USA. Operační důstojník Stanislav Jevgrafovič Petrov však prokázal pevné nervy, vyhodnotil zprávu jako falešnou a neposlal ji "nahoru". Důvodem prý byl nový satelitní systém, kterému Petrov příliš nedůvěřoval, a jen pět hlavic, které USA údajně vypustily, což bylo málo. S největší pravděpodobností tak zabránil jadernému konfliktu, díky čemuž si o tom nyní můžeme číst. Ve čtvrtek to bude 36 let, sám Petrov zemřel předloni ve věku 77 let.