DEBATA: Fenomén Trump pohledem Michaela Žantovského a Dominika Stroukala
Soustavný a traumatizující šok. Tak nazval bývalý diplomat Michael Žantovský období posledních tří měsíců, kdy světoví politici i obchodníci čelí rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spolu s ekonomem Dominikem Stroukalem se také snažili hledat hospodářskou logiku kroků, které americká administrativa podniká. Na dubnové Investiční snídani společnosti EMUN s podtitulem "Ochrana bohatství v měnícím se světě", které byl Investiční web partnerem, řešili i to, jestli má Evropa šanci chytit se teď příležitosti.
Titulky novin, nebo předvídatelnost?
Žantovský: Zahraniční politika, stejně jako ekonomika a trhy jsou z velké části postavené na předpokladu racionality aktérů. Pak lze zaujmout nějakou strategii. To ale není případ posledních měsíců. V čele administrativy USA je neracionální člověk, který se řídí tím, jestli bude v následujících 24 hodinách v televizních a novinových titulcích.
Stroukal: Vyřešit obchodní deficit s každou jednotlivou zemí nedává ekonomicky žádný smysl. Nejpřekvapivější asi je, že to navíc Trump dělá jen u zboží a ne u služeb, protože právě u těch vychází bilance obráceně.
Dopad celní politiky USA
Žantovský: Změny přicházejí často a jsou protichůdné, takže se lze domnívat, že ve většině ohledů se v praxi nestane nic. Trump má kolem sebe řadu schopných a vlivných lidí, ale nikdo přesně neví, koho poslouchá. Narůstá podezření, že je to vždy ten poslední, s kým zrovna mluvil.
Možnosti Evropy
Stroukal: Proces deglobalizace je nezvratný a nákladný. Evropa má potenciál se té příležitosti chopit, byl bych ale opatrný ohledně toho, čím si Evropané myslí, že nastartují ekonomiku, tedy velkými investicemi do infrastruktury jako v Německu. Je to ve srovnání s HDP větší ekonomický impulz, než byl třeba Marshallův plán. Kdybychom to udělali efektivně, tak by to fungovalo, ale realistický scénář zní, že takový objem peněz může mít i lehce negativní multiplikační efekt.
Žantovský: Evropě možná nezbude nic jiného, než jít svou cestou. Má na to ekonomický, lidský i tvůrčí potenciál, ale není to optimální cesta. Když se podíváte na mapu, spolupráci přes oceán v případě jakéhokoli konfliktu Evropa potřebuje. Jednota politiky navíc znamená jednotu zájmů, což v Evropské unii existuje možná na papíře, ale jinak ne.
