Světová poptávka po zlatě byla loni nejnižší za osm let, zájem o zlaté šperky ale stoupl
Celosvětová poptávka po zlatě v loňském roce klesla o sedm procent na 4 071,7 tuny, a byla tak nejnižší za osm let. Důvodem byl propad poptávky po investičním kovu. Poptávka po zlatých špercích naopak poprvé od roku 2013 stoupla.
Cena žlutého kovu v loňském roce stoupla v dolarovém vyjádření o více než 13 %. Důvodů bylo podle Světové rady pro zlato několik, těmi hlavními byly růst inflace geopolitická rizika. Pokles zaznamenala také poptávka po zlatě ze strany centrálních bank, vyšší byl naopak zájem o žlutý kov pro výrobu elektroniky.
Struktura poptávky po zlatě (2010-2017)
Poptávka po investičním zlatě se loni snížila o 23 %. Zájem o investování do žlutého kovu oslabilo několik faktorů, zejména růst jeho ceny, oslabení dolaru, růst úrokových sazeb a pokračující akciová rally. Poptávka po burzovně obchodovaných fondech investujících do zlata spadla o 63 % na 202,8 tuny, poptávka po zlatých slitcích a mincích se snížila o dvě procenta na 1 029,2 tuny. Do evropských ETF loni přitekly prostředky, jež byly ekvivalentem 148,9 tuny zlata, do amerických fondů investoři poslali prostředky v ekvivalentu 63 tun kovu.
Poptávka po zlatých ETF v průběhu roku 2017, zdroj: WGC
Poptávka po zlatých špercích se na konci roku dostala na dvouleté maximum
Optimismus z globálního ekonomického růstu naopak podpořil poptávku po zlatých špercích. Jejich prodej se navzdory růstu ceny zlata zvýšil o 4 %, v Indii poptávka po zlatých špercích stoupla o 12 % na 562,7 tuny a v Číně vzrostla o 3 % na 646,9 tuny. Růst v Indii byl dán mimo jiné slabou poptávkou v roce 2016, která byla ovlivněna přísnější regulací a zvýšením daňové zátěže nákupů cenných kovů.
V posledních třech měsících loňského roku poptávka po zlatých špercích stoupla meziročně o 3 % na dvouleté maximum 648,9 tuny, z toho v Indii se zvýšila o 4 % na 189,6 tuny, což je nejvyšší údaj za čtvrté čtvrtletí za nejméně 17 let. Poptávku v Indii v závěru roku podpořila svatební sezóna a rozhodnutí tamní vlády vyjmout zlato z programu boje proti praní špinavých peněz. V Číně se ve čtvrtém čtvrtletí poptávka po zlatých špercích zvýšila o 6 %.
Ruská centrální banka drží 18 % světových zlatých rezerv
Nákupy zlata loni už čtvrtým rokem za sebou omezily centrální banky. Poptávka z jejich strany klesla o pět procent na 371,4 tuny. Zájem o kov projevovaly hlavně centrální banky Ruska a Kazachstánu, zvýšila se ale i poptávka z Turecka. Čína, jež v posledních letech zlato silně nakupovala, loni na trhu chyběla.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se poptávka centrálních bank meziročně snížila o 38 %. Údaj byl ovlivněn swapovou operací Venezuely, jež si od Deutsche Bank půjčila 1,7 miliardy USD a jako záruku poskytla část svých zlatých rezerv. Zlaté rezervy centrální banky Ruska se loni zvýšily o 14 % na 1 838,8 tuny a aktuálně tvoří 18 % zlatých rezerv všech centrálních bank.
Zlaté rezervy ruské centrální banky (2006-2017), zdroj: WGC
Poptávka po zlatě v technologickém sektoru loni proti roku 2016 stoupla o 3 % na 332,8 tuny. Poptávka v odvětví výroby elektroniky se zvýšila o 4 % na 265,3 tuny a poptávka po zubním zlatě klesla o 6 % na 16,8 tuny. Zbylá poptávka po zlatě v technologickém sektoru dosáhla 50,6 tuny, meziročně tak stoupla o 2 %. V posledních třech měsících loňského roku se poptávka po zlatě ze strany výrobců elektroniky zvýšila o 6 % na 71,3 tuny.
Poptávka po zlatě v technologickém sektoru (2010-2017), zdroj: WGC
Pokles objemu recyklovaného zlata pokračuje
Světová produkce zlata se v loňském roce snížila o 4 % na 4 398,4 tuny, objem vytěženého zlata zůstal meziročně zhruba stejný (3 268,7 tuny vs. 3 263 tun v roce 2016). Objem zlata získaného recyklací se snížil o 10 % na 1 160 tun. Těžba zlata v Číně ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 10 %, na vině byla hlavně opatření, jež mají přispět k ochraně životního prostředí.
Vývoj těžby zlata (2008-2017), zdroj: WGC
Zdroj: World Gold Council, ČTK
