5 komodit budoucnosti

Robert Friedland má pověst kontroverzního podnikatele. Ekologičtí aktivisté mu říkají "toxický Bob", protože podle nich při těžbě zlata zamořil řeku Alamosa v Coloradu. Lidé z byznysu jej však považují za jednoho z nejvlivnějších lidí, kteří budou formovat budoucnost těžebního průmyslu. Označují ho za vizionáře, který je vždy o krok napřed. Na kterých pět komodit nyní Friedland sází?

Voda

Není žádnou novinkou, že se voda může stát jednou z nejhodnotnějších komodit na světě. Podle společnosti Hexa Research bude mít trh s pitnou a odpadní vodou do roku 2025 hodnotu kolem 674 miliard USD (při ročním nárůstu o 7 %). Táhnout jej budou zejména rostoucí poptávka po pitné vodě, industrializace a zemědělství.

Friedland vidí potenciál zejména v oblasti čištění a zpracování vody. Jeho společnosti I-Pulse a Clean Teq Holdings mají uzavřená partnerství s americkými univerzitami, které pracují na technologiích využívajících k čištění odpadních vod oxid grafenu. Ten by měl v budoucnu nahradit aktivní uhlík jako absorpční materiál.

Vanad

Vanad je kovový prvek, který je využíván zejména při výrobě ocelových slitin, jež nacházejí využití při výrobě nástrojů a součástek s vysokou chemickou a mechanickou odolností. Friedland (a nejen on) však vidí jeho budoucnost zejména ve výrobě baterií. "Krása vanadové redoxní baterie spočívá v tom, že ji můžete současně nabíjet i vybíjet, což u lithiové baterie nelze. Do vanadové průtokové baterie můžete ukládat energii ze slunce a větru, v noci můžete přenášet do této baterie nadbytečnou energii, ale současně můžete mít stabilní výstup do sítě," tvrdí Friedland.

Vanadové redoxní baterie jsou průtokové baterie, jejichž technologie ukládání energie by měla být efektivnější, spolehlivější a čistší než u současných baterií. Jsou odolnější a je možné je opakovaně nabíjet a dobíjet bez toho, aby se snižoval jejich výkon. Jsou také snadno recyklovatelné, takže jde o další krok k čistšímu a ekologičtějšímu způsobu ukládání energie. Vanad byl mimochodem loni nejsilněji rostoucí komoditou využívanou při výrobě baterií, jeho cena vzrostla o 130 %.

Měď

Přechod na zelenou energii bude mít podle Friedlanda pozitivní vliv na růst poptávky po mědi, protože jde o kov s velice dobrou vodivostí (po stříbře vykazuje za normální teploty druhou nejlepší vodivost ze všech kovových prvků). Měď hraje důležitou roli při výrobě energie. Růst populace a stále větší potřeba čistší energie povede podle Friedlanda k nárůstu počtu elektrických nebo hybridních automobilů, v nichž se využívá mnohem více mědi než v klasických autech se spalovacím motorem.

"Očekává se, že prodej elektrických vozidel překoná prodej vozů se spalovacími motory do roku 2038," míní Friedland, podle kterého bude přechod na elektrická auta podobně rychlý jako přechod z koní na auta.

Kobalt

"Kdybych měl investovat do jediného kovu, byl by to kobalt," tvrdí Friedland. Tento kov je jedním z nejdůležitějších prvků v bateriích elektrických automobilů, a i díky tomu jeho cena za poslední rok vzrostla o 65 %. Pokud by ale výroba elektrických aut měla do roku 2020 vzrůst na trojnásobek, jak se očekává, poptávka po kovu by musela vzrůst až čtyřnásobně.

Z pohledu nabídky by ale vzhledem k současnému stavu těžby a investicím do produkce mohlo do roku 2020 na trhu chybět až 10 000 tun kobaltu ročně. Jsou to sice vše pouze předpoklady a počítá se s tím, že výroba elektrických aut nemusí růst podle plánů, na cenu kobaltu by ale takový nedostatek měl velký vliv.

Skandium

Posledním kovem, do kterého se podle Friedlanda nyní vyplatí investovat, je skandium. "Skandium je zázračný prvek, který umožňuje 3D tisk hliníku. Když je dáte dohromady s hliníkem, můžete jej lépe tvarovat," tvrdí Friedland. Největší využití skandium nachází právě ve sloučeninách s hliníkem, který se v poslední době stal jedním z předmětů obchodní války mezi USA a Čínou. Skandium umožňuje vyrábět lehčí a odolnější slitiny hliníku. Například při výrobě jednoho letadla tak lze ušetřit až 9 milionů dolarů a snížit hmotnost o 15 %.

Je pravda, že skandia je na světě poměrně dost, získává se jako vedlejší produkt při zpracování uranových rud nebo z thortveititu. Pokud by ale obchodní válka nabrala reálnější kontury a hrozilo by její delší trvání, mohl by význam tohoto kovového prvku rychle vzrůst.

Zdroj: Investments Revolution