Íránské ropné počítání

Ostatní signatáři dohody, tedy Spojené království, Francie, Německo, Čína a Rusko, zatím dále podporují stávající dohodu, někteží ale také hovoří o možné nové a lepší smlouvě. Vůli s Íránem jednat ostatně naznačuje i Donald Trump.

"Potenciální dopad na nabídku ropy na světových trzích bude podle nás 300-500 tisíc barelů denně, tedy do půl procenta globální nabídky. Vývozní toky z Íránu se pravděpodobně neupraví okamžitě. Asie by mohla převzít jejich část, možná dokonce vše, podle kapacity rafinérií, dostupnosti dopravy nebo finančního vyrovnání," míní Tom Robinson ze společnosti Fidelity International.

Kalkulace je jasná. Od zrušení sankcí se produkce ropy v Íránu zvýšila přibližně o milion barelů denně, přičemž hrubý vývoz nyní činí zhruba 2,2 milionu barelů denně (dubnové údaje jsou značně vyšší). Asi 60 % exportu míří do Asie, největšími odběrateli jsou Čína, Indie, Jižní Korea a Japonsko.

Evropští kupci zajišťují asi čtvrtinu obchodů. Mohou zastavit své nákupy, aby se vyhnuli sankcím ze strany USA, i kdyby Spojené království, Francie a Německo zůstaly signatáři dohody. To by mohlo znamenat, že zhruba 500 tisíc barelů denně bude absorbováno na mimoevropských trzích.

Saúdská Arábie uvedla, že je ochotna zmírnit dopad nedostatku dodávek ropy v Evropě způsobeného novými sankcemi. "Pokud jde o ceny ropy, podle mě se velká část posledních událostí již odráží ve spotové ceně. Ve středu 9. května, po oznámení sankcí, vzrostla cena ropy Brent o dolar na 77 USD za barel. V té době barel zdražil o zhruba 10 USD za 4 týdny. Většina expertů odstoupení USA od dohody očekávala," říká Robinson.

Nyní se na trhu debatuje o dalších událostech, jako jsou například venezuelské volby 20. května. "Z dlouhodobého hlediska by ovšem nové sankce proti Íránu mohly zpomalit mezinárodní investice do tamního ropného sektoru, a omezit tak jeho růstový potenciál po roce 2020," shrnuje energetický analytik z Fidelity International.

Zdroj: Fidelity International