US MARKETOtevírá v 15:30
S&P 500-1,12 %
NASDAQ-1,90 %
DOW JONES-0,84 %
PX+0,31 %
ČEZ+0,23 %
NVIDIA-2,47 %

Koronavirus není nová španělská chřipka a Amerika nezažívá druhou velkou depresi

Někteří ekonomové a epidemiologové se nás snaží přesvědčit, že žijeme v bezprecedentní době. Přitom se stačí ohlédnout, abychom zjistili, že podobné, ba dokonce mnohem horší zkušenosti již svět má.

S blížícím se koncem první světové války se zdálo, že nejhorší má svět za sebou a s děsivými scénami se lidé budou setkávat již jen na fotkách. Zbraně ovšem vystřídal neviditelný nepřítel. Španělská chřipka si mezi roky 1918 a 1920 vyžádala desítky milionů obětí (podle krajních odhadů až 100 milionů).

Počet nakažených z doby pandemie španělské chřipky se odhaduje na 500 milionů. Světová populace tehdy čítala přibližně 1,8 miliardy lidí, nákaza tak zasáhla zhruba 28 % lidstva. Nejčastěji se hovoří o úmrtí 50 milionů lidí, úmrtnost (podíl počtu zemřelých na celé populaci) tak dosahovala necelých 3 % a smrtnost (podíl počtu zemřelých na počtu nakažených) 10 %.

Covid-19 jako španělská chřipka? Ani náhodou

Covid-19 byl od prosince 2019 diagnostikován u zhruba 25 milionů lidí, přičemž nyní přibývá kolem 260 tisíc nakažených a šesti tisíc zemřelých denně. Kdyby se infekce dále šířila tímto tempem, celkem by se nakazilo za dobu srovnatelnou s dobou trvání španělské chřipky (zhruba 26 měsíců) asi 160 milionů lidí, tedy jen zhruba 2 % populace, a zemřelo by kolem 3,9 milionu lidí (úmrtnost 0,05 %, smrtnost 2,44 %).

Měla-li by pandemie nemoci covid-19 dosáhnout stejných rozměrů jako španělská chřipka (zásah 28 % světové populace), muselo by se nakazit v dalších 17 měsících 2,18 miliardy lidí, odteď každý den v průměru přes 4,23 milionu, a při 3% úmrtnosti by musel celkový počet obětí stoupnout na 234 milionů ze současných zhruba 850 tisíc.

Také USA již zažily horší časy

Podobné je to také v případě ekonomiky. Je pravda, že americký HDP ve druhém čtvrtletí zaznamenal v přepočtu na celý rok nejhlubší propad. Zároveň je ale potřeba pamatovat na to, že jde o číslo rekordní v rámci dat, jež sahají jen do roku 1947. A zadruhé, údaje pouze za jedno čtvrtletí nemají velkou vypovídací hodnotu.

Pokud srovnáme data o aktuálním vývoji hrubého domácího produktu a historické údaje o vývoji hrubého národního produktu, které pokrývají i období takzvané velké deprese, spatříme toto.

Ekonomický propad způsobený pandemií nemoci covid-19 byl skutečně mimořádný, je však potřeba jej vnímat právě v kontextu koronaviru. Ještě nikdy nedošlo k tak masivnímu omezení ekonomické aktivity, navíc de facto synchronizovaně v celém světě.

Celkový stav americké, ale i světové ekonomiky před pandemií byl dobrý, a byť se již nějakou dobu hovořilo o blížící se recesi, základy hospodářství byly pevné. To koneckonců potvrzují i odhady analytiků hovořící o tom, že americká ekonomika již má to nejhorší za sebou.

V čem je koronavirová recese jiná než finanční krize z let 2008-2009?

V čem je koronavirová recese jiná než finanční krize z let 2008-2009?

Zdroj: Yardeni.com, research.stlouisfed.org

Americká ekonomikaKoronavirusKrizeReceseZdravotnictví a zdravotní péče
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Je AI už bublina, nebo stále příležitost století? Na konferenci Market Mood padly odpovědi

Je AI už bublina, nebo stále příležitost století? Na konferenci Market Mood padly odpovědi

22. 10.-Michaela Nováková, Vendula Pokorná
Investiční portfolio