Bitcoin jako víra v éře populismu
Po dosažení ceny 10 000 USD se na sociálních sítích objevilo hodně posměšných poznámek kryptoměnových nadšenců o tom, kolik úsilí a času stojí obchodníky na Wall Street dosažení 10% výnosu, přičemž u bitcoinu jim na to stačí jeden den a nemusí pro to nic udělat. Jde o typický příklad nepochopení fungování světa financí a víry v něco, čemu prakticky nikdo nerozumí.
Na jedné straně stojí lidé z oboru financí, kteří se na růst ceny bitcoinu dívají s despektem a hrůzou zároveň, na druhé straně pak stojí věřící, kteří mají pocit, že vlastněním kryptoměny bojují proti finančnímu sektoru jako tradičnímu nástroji útlaku běžných lidí.
Politika a populismus
Podle Milese Johnsona z Financial Times je bitcoin "barometrem toho, jak rychle se svět mění". Problémem vysvětlování popularity kryptoměny skrze tradiční pohled na finance je to, že jde o pokus analyzovat na základě faktů aktivum, které je vůči faktům vlastně rezistentní. "Bitcoin je finanční aktivum založené na víře, vhodné pro éru populismu," píše Johnson.
Spekulativní bubliny nejsou nic nového, historie jich pamatuje celkem hodně. Jejich studium může investorům pomoci nejen v jejich předcházení, ale také při informování o stavu společnosti, v níž se vyskytly. Například takzvaná tulipánová bublina se objevila během holandského zlatého věku, kdy byla země přední světovou ekonomickou mocností, a lidé tak lehce uvěřili, že investice může vzdorovat gravitaci.
Bitcoin vs. logika
Cena bitcoinu není poháněna ničím, na co lze aplikovat konvenční finanční logiku, ale je částečně ovlivňována těmi samými silami, které mají na svědomí politické šoky v posledních dvou letech. Stejně jako populismus, i víra v kryptoměny má co do činění s propadem důvěry v tradiční autority. U kryptoměn je to zvýrazněno "autoritou" internetu, který umí davové mechanismy násobit.
Finanční profesionálové nedokáží pochopit, že někdo vloží své životní úspory do bitcoinu, když je na trhu zjevná bublina. Stejně tak ovšem politologové a političtí analytici nevěřili, že Spojené království bude chtít opustit EU. Finanční krize vážně zdiskreditovala bankovní systém. Lidé nevěří, že profesionální investoři a poradci vědí, co dělají. Vzestupu obliby takzvaných pasivních investic napomáhá vzrůstající kritika přemrštěných poplatků a špatné výkonnosti aktivně spravovaných fondů, kterým mnozí lidé svěřili peníze na důchod.
Řeči o nebezpečnosti investice do bitcoinu od některých známých investorů nebo šéfů velkých společností (nejznámějším příkladem je šéf JPMorgan Jamie Dimon) považují příznivci kryptoměn za ukázku stejné ignorance, jaká předcházela britskému referendu. Kritika je pro ně znakem zkorumpovanosti, odlišné názory jen potvrzují jejich víru (a nezmění to ani propad ceny bitcoinu o více než třetinu za pouhých pět prosincových dnů).
Odborníci na finance navíc u oddaných fanoušků kryptoměn podceňují další věc, kterou se obě skupiny zásadně liší, a to strach ze ztráty peněz. Nejoddanější příznivci, kteří si říkají hodlers (což vzniklo jako překlep ve slově hold, tedy držet, v jedné internetové diskuzi), jsou ochotni držet bitcoin za každou cenu a na to, že přečkali předchozí propady jeho ceny, jsou náležitě hrdí. Přestože to nakonec může vést k velké ztrátě, je vlastnění bitcoinu v této komunitě považováno za něco hrdinského, za projev charakteru. Budoucnost bitcoinu je tedy spjata s touto neochvějnou vírou.
Podle Johnsona bude záležet na tom, jak se cena bitcoinu vyvine v nejbližší době a jak výrazné budou její výkyvy. "Po několika desetiletích se může stát, že bitcoin, ať už bude, nebo nebude existovat, nebude vnímán jako finanční aktivum, ale spíše jako spekulativní barometr politických sil, které formují naši společnost," uzavírá.
Zdroj: Financial Times
Aktuality
