Digitální měny v režii centrálních bank: Co na to experti?

Petr Sklenář (J&T Banka)

Veškeré diskuze a úvahy o CBDC chápu zatím jako proces kvasu. Centrální banky a vlády se snaží reagovat na prudký a živelný rozvoj fenoménu kryptoměn. Na první pohled to vypadá, že se snaží využit určitou technologii, ale zároveň zbavit kryptoměny řady vlastností, které vytvářejí jejich atraktivitu (nezávislost, decentralizaci, stabilní či omezený počet a další). Jde tedy o hledání digitální měny, kterou bude vydávat stát (vláda, centrální banka) a ze které bude legálně uznané platidlo.

Uvidíme, jaké bude nastavení, ale v systému digitální měny není mnoho místa pro komerční banky jako zprostředkovatele peněžních toků, protože ty řeší samotný platební systém, který banky "přemostí". Pro banky ale může zůstat prostor v rámci dalších služeb, třeba poskytování půjček. Vše ale bude záviset na nastavení celého systému CBDC.

Ondřej Hartman (FXstreet.cz)

Nejsem si jistý, jaký posun by zavedení CBDC mělo znamenat. Podle mě jsou již hlavní světové měny natolik digitalizované, že přidaná hodnota čistě digitálních měn se limitně blíží nule. Kdo byl poslední dobou ve Švédsku a snažil se tam (neúspěšně) dostat do rukou papírové peníze, nejspíše chápe, co mám na mysli.

Libor Stoklásek (Imperial Finance)

Současný systém fiat peněz má stanovený rezervní poměr okolo 2 %, což znamená, že centrální banky mají volné ruce v zásobování trhu likviditou, kterou dále multiplikují komerční banky skrze sekundární emisi peněz. V momentu, kdy centrální autority implementují svou digitální měnu tak, jak ji známe v podobě decentralizovaných kryptoměn, vrátí se principiálně do doby zlatého standardu a budou nuceny držet míru likvidity vůči odpovídající hodnotě digitální měny. Tento model je nepravděpodobný, a lze proto spíše očekávat mutaci obou systémů.