Česká koruna: Copak se to (ne)děje před koncem roku?

Středeční vývoj EUR/CZK může působit dojmem, že výsledek jednání bankovní rady ČNB byl pro trhy překvapením. Oslabení české měny, které v grafu může budit dojem reakce na nějaké překvapivé nové zprávy, však proběhlo již dopoledne, tedy před oznámením výsledku zasedání radních ČNB. A ani zpravodajské servery nenaznačují, že by v pozadí pohybu kurzu koruny byla nějaká významná novinka.

Nelze tedy vyloučit, že sledujeme projev takzvaného efektu konce roku. Korunu mohli oslabit (a v minulých letech tak činili) klienti českých bank prodávající koruny ve snaze vyhnout se zvýšeným poplatkům vyhlášeným některými bankami právě na období konce roku, přičemž finanční domy se těmito zvýšenými poplatky snaží snížit objem svých klientských vkladů k poslednímu prosinci roku. Z nich se totiž vypočítává příspěvek bank do takzvaného rezolučního fondu.

Loni na tomto efektu nejspíše vydělaly některé zahraniční centrální banky, když koruny na pár týdnů od klientů odkoupily a uložily do ČNB, aniž by samozřejmě musely platit zmíněné poplatky/příspěvky. V grafu to vidíme jako jednoměsíční pokles vkladů českých bank v ČNB (modrá čára) a protichůdný nárůst "zahraničních pasiv" ČNB (červená čára) v prosinci 2018 a hlavně v prosinci 2019, načež hned v lednu následovala korekce.

Letos se těmto netradičním investorům do této krátkodobé měnové spekulace podle všeho již nechtělo (nebo jim ji rozmluvila samotná ČNB). Z dekádní bilance české centrální banky plyne, že loni se její zahraniční pasiva zvýšila mezi koncem října a koncem prosince o pozoruhodných zhruba 110 miliard Kč a její závazky vůči českým bankám klesly o přibližně 170 miliard Kč, kdežto letos na těchto položkách vidíme mezi koncem října a 10. prosincem naopak pokles o 8 miliard a nárůst o 25 miliard korun.

Zdroj: Česká spořitelna