Bytová (ne)inspirace Berlínem
Zasáhnout, či nechat být? To je to, oč v ekonomii často běží. Heslo klasického liberalismu "laissez faire, laissez passer" bývá často nepopulární, a tak přicházejí na řadu státní či jiné regulatorní zásahy. A právě tak je tomu v Berlíně, kde tamní vláda řeší bytovou krizi pomocí regulací. Souvislosti nabízí analytička Nicole Gawlasová z České spořitelny.
Berlín se řadí mezi města s nejvíce nadhodnocenými nemovitostmi (dále například Paříž, Frankfurt, Londýn, ale také Praha). Mnohá z nich tuto problematiku řeší pomocí nastavení maximálně výše nájmu, který si majitelé mohou účtovat. Regulaci uplatňují mimo jiné Vídeň, Barcelona či Kodaň.
O zastropování nájmů naposledy rozhodla také berlínská koaliční vláda sociálních demokratů, zelených a strany Levice. Opatření, od kterého si tamní politici slibují zmírnění sociálního napětí, začne platit od ledna a má se týkat bytů postavených před rokem 2014.
Jaké důsledky to může mít? Nebylo by překvapením, kdyby se nepokoje ve společnosti naopak zvýraznily. Mnoho politiků i běžných občanů argumentuje neoprávněnými zásahy do vlastnických práv a vzpomínkami na doby, kdy si východní Němci regulované nájemné "užívali" plnými doušky.
Také lze očekávat dopad na ceny, které by se (především v žádanějších lokalitách) měly snížit. Nicméně v období, než regulace nabude platnosti, může nastat také trend opačný, tedy zvýšení cen. Mimo jiné může dojít i k nedostatečnému financování modernizací bytů ze strany majitelů, a tak k jejich chátrání (bytů, nikoli majitelů).
Berlínské opatření může rovněž posloužit jako vzor pro další oblasti (jakkoli to neznamená, že to pro dané realitní trhy bude příznivé). Namísto uvolnění stavebního procesu, podporování nové výstavby a rozšiřování nabídky můžeme být naopak svědky stále častějších intervencí.
Zdroj: Česká spořitelna
