Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, za celý týden přišly zhruba o 0,3 %

Regionální index STOXX Europe 600 se snížil o 0,33 % na 418,33 bodu, zhruba stejnou ztrátu pak zaznamenal i za celý týden. Britský FTSE 100 vzrostl o 0,24 % na 7 622,4 bodu (týden: -0,29 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 0,04 % na 6 044,16 bodu (týden: +0,11 %) a německý DAX si pohoršil o 1,25 % na 13 219,14 bodu (týden: -0,88 %).

Solejmání byl podle západních médií druhým nejmocnějším mužem v Íránu hned za ajatolláhem Alím Chameneím. Trh se proto nyní obává odvetné reakce, o které bude Teherán podle íránské agentury Fars v nejbližších hodinách diskutovat. Podle CNN by Írán mohla zareagovat například rozsáhlými kybernetickými útoky. 

Zhruba o procento a půl klesl automobilový sektor, odvětví ropy a zemního plynu naopak získalo více než procento poté, co v důsledku růstu geopolitického napětí zamířily vzhůru ceny ropy.

Akcie aerolinek naopak na růst cen ropy zareagovaly výrazným poklesem. Nejvíce ztratily cenné papíry francouzské společnosti Air France-KLM (-7,92 %) a německé Lufthansy (-6,53 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 18. prosince členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání rady. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech.
• Počet nezaměstnaných v Německu vzrostl v prosinci více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti ale zůstala na pěti procentech. Vyplývá to ze sezonně očištěných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový úřad práce. Vývoj před koncem roku podle analytiků naznačuje, že na trh práce dopadá útlum ve zpracovatelského průmyslu největší evropské ekonomiky.
• Slovenské ministerstvo financí poprvé navrhlo vládě, aby pro letošek stanovila limit výdajů veřejného sektoru. Důvodem je skutečnost, že hospodaření státu se předloni odklonilo od plnění rozpočtových cílů, uvedl úřad v příslušném materiálu. Pokud vláda premiéra Petera Pellegriniho opatření schválí, ovlivní zejména nový kabinet, který vzejde z únorových parlamentních voleb.
• Meziroční růst spotřebitelských cen ve Francii v prosinci zrychlil na 1,4 % z 1 % v předchozím měsíci. Překonal tak očekávání analytiků, kteří vyhlíželi růst o 1,2 %. V meziměsíčním srovnání se ceny zvýšily o procento po 0,1% růstu v listopadu (odhad: 0,2 %). Ukázala to páteční předběžná data francouzského statistického úřadu INSEE.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Německý automobilový koncern Volkswagen se dohodl s Rakouskem na vyplacení odškodného za negativní dopad emisního skandálu na hodnotu zhruba 2 100 naftových automobilů ve vozovém parku rakouské policie. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na rakouského ministra vnitra Wolfganga Peschorna a mluvčího Volkswagenu.
• Italská banka Monte dei Paschi di Siena (MPS) se zbavila špatných úvěrů za 1,8 miliardy eur. Povedlo se jí to o dva roky dříve, než předpokládal restrukturalizační plán. Nejstarší banka na světě to podle agentury APA uvedla ve svém pondělním sdělení s tím, že smlouvy přešly na banku Ilimity Bank, s jejímiž akciemi se obchoduje na milánské burze.
• Francouzsko-italský koncern EssilorLuxottica odhalil podvodné aktivity v jedné ze svých továren v Thajsku. Škodu v pondělí výrobce známý svou značkou brýlí Ray-Ban odhadl na 190 milionů eur bez započtení případného pojistného plnění.
• Mezi 100 nejhodnotnějšími firmami obchodovanými na burze ubývá společností z Evropy. Nejcennější burzovní firmou na světě je ale letos neamerický nováček - saúdskoarabský ropný koncern Saudi Aramco. Evropská jednička - švýcarský potravinářský kolos Nestlé - skončil na 16. místě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila německá pobočka poradenské společnosti Ernst & Young a na svých stránkách z ní cituje týdeník Der Spiegel.
• Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen stouply v listopadu meziměsíčně o 10,6 miliardy na 1,742 bilionu Kč. Ve srovnání s loňským listopadem byly vyšší o 96,4 miliardy korun. Zadlužení nefinančních podniků vzrostlo proti říjnu o 1,6 miliardy na 1,159 bilionu korun. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka.
• Francouzská mediální skupina Vivendi prodá desetiprocentní podíl ve svém hudebním vydavatelství Universal Music Group (UMG) konsorciu vedenému čínskou společností Tencent. Dohoda ohodnocuje UMG na 30 miliard eur. Vivendi v úterý také uvedla, že konsorcium bude mít opci koupit za stejnou cenu až deset procent dalších akcií UMG do 15. ledna 2021.
• Celosvětová hodnota fúzí a akvizic letos činila 3,9 bilionu dolarů. To je o něco méně než loni, kdy dosáhla 3,96 bilionu dolarů. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila agentura Refinitiv. Navzdory mírnému poklesu je však letošní údaj čtvrtý nejvyšší za dobu, kdy se tyto údaje sledují. K vysokému údaji přispěl hlavně růst velkých dohod, který kompenzoval pokles zahraničních dohod.
• V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• Počet výdělečně činných osob v Německu v loňském roce vzrostl o 0,9 procenta na 45,3 milionu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Růst zaměstnanosti nicméně brzdí zpomalující expanze německé ekonomiky. Předloni se počet výdělečně činných osob zvýšil o 1,4 procenta, upozornila agentura DPA.
• Německá automobilka Volkswagen začala jednat s německými majiteli dieselových vozů této značky. Chce se pokusit o mimosoudní vyrovnání přiznaného podvodu s emisemi, oznámila ve čtvrtek firma spolu s německým svazem na ochranu spotřebitelů VZBV. Výsledek ale zatím nechce odhadovat.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska loni výrazně vzrostl a byl vyšší i proti původnímu plánu vlády Petera Pellegriniho. Ta na podzim ustoupila od záměru dosáhnout vyrovnaného rozpočtu veřejných financí v letech 2019 i 2020. Deficit loni dosáhl 2,2 miliardy eur, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst 86 procent. Uvedlo to ve čtvrtek slovenské ministerstvo financí.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026