Investice: Jiný kraj, jiný mrav

Kulturní rozdíly mezi jednotlivými světadíly i zeměmi se stírají, přesto stále existuj. Jednotlivé společnosti se liší politickým uspořádáním, právním prostředím, školstvím, důchodovým systémem a dalšími faktory. Je zajímavé, že tyto rozdíly existují také v přístupu domácností k investování.

Je zřejmé, že v některých zemích drží domácnosti většinu svého majetku ve finančních aktivech, jinde naopak v nefinančních aktivech (domy, pozemky, auta, atd.). Rozdíly jsou značné. Také struktura finančních aktiv je odlišná v různých zemích. V neposlední řadě existují rozdíly i ve způsobu financování aktiv domácností.

Proč existují tyto rozdíly? Jaké skutečnosti ovlivňují chování domácností?

Způsob alokace volných peněžních prostředků

Ve vyspělých zemích fungují dva základní typy alokace volných peněžních prostředků. V kontinentální Evropě (Německo, Francie, Itálie, Rakousko, ČR, atd.) historicky vládne komerční bankovnictví. Volné peněžní prostředky se dostávají od přebytkových subjektů k deficitním přes zprostředkovatele, kterými jsou komerční banky. Ty přijímají vklady a poskytují úvěry. Zisk vytváří díky rozdílu mezi výší depozitních a kreditních úroků (a samozřejmě poplatkům). Je to tedy banka, která hodnotí investiční příležitosti a rozhoduje, kterému subjektu půjčí a kterému nikoliv.

V anglosaském světě (Velká Británie, USA, Kanada, JAR, atd.) se volné prostředky přesunují od přebytkových subjektů k deficitním přes trh cenných papírů. Zajištění fungování tohoto trhu podporují investiční zprostředkovatelé, jako jsou brokerské a dealerské společnosti a investiční banky. Každý ze systémů má své výhody a nevýhody.

Investiční bankovnictví (trh cenných papírů) umožňuje rychlejší alokaci kapitálu, a to mnohdy i do společností, které by neměly šanci získat úvěr od komerčních bank. To je příznivé pro inovace a nové technologie, do kterých investovat je velmi rizikové. Na druhé straně komerční bankovnictví je stabilnější - komerční banky nejsou ochotny nést velké riziko. K dosažení zisku stačí najít méně rizikové, a i méně výnosné, investiční příležitosti.

Samozřejmě musíme zmínit, že v každé vyspělé zemi existují oba typy alokace volných finančních zdrojů. Spíše jde o to, kde který způsob převládá. Za zmínku také stojí rozdíl mezi anglosaským a japonským modelem fungování finančních trhů, když na japonském trhu hrají velkou roli dluhopisy, kdežto v anglosaských zemích akcie.

Model důchodového systému

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje poptávku domácností po investičních nástrojích, je model důchodového systému. V zemích, kde státní pilíř financování důchodů hraje stále zásadní roli (Německo, Rakousko, ČR, Francie, atd.), investují domácnosti do penzijních fondů mnohem méně než v zemích, kde převládá podíl privátního financování důchodů (USA, Velká Británie).

Vztah k riziku

Většina domácností má averzi k riziku a volí méně rizikové investiční instrumenty nebo drží finanční aktiva ve formě depozit. I zde ovšem existují rozdíly. Zejména v USA podstupují domácnosti vyšší riziko, když čtvrtinu jejich majetku tvoří akcie nebo podíly v investičních fondech. Naopak v Německu nebo ČR preferují domácnosti jistotu a většinu finančních aktiv tvoří málo výnosná depozita.

Ostatní vlivy

Výčet všech faktorů, které ovlivňují strukturu aktiv domácností, by mohl být velmi dlouhý. Vliv má totiž také odlišné zdanění investičních instrumentů v různých zemích, likvidita domácích trhů, dostupnost investičních nástrojů a další.

Dynamika vývoje struktury aktiv a pasiv domácností

V posledních 25 letech rostla důležitost finančních aktiv v majetku domácností ve všech členských zemích OECD, zejména v USA, Velké Británii a Japonsku. Domácnosti se také stále více zadlužují, ovšem relativně méně v zemích jako Německo nebo Itálie. Finanční aktiva mají větší podíl na majetku v bohatších domácnostech a v rodinách, jejichž členové mají vyšší vzdělání. Takové domácnosti také mají ve svém portfoliu relativně vyšší podíl rizikovějších tříd finančních aktiv.

Použité zdroje literatury: Musílek, P.: Trhy a cenných papírů. 1. Vydání. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-55-6. Kapitola 2.1: Modely alokace peněžních prostředků, s. 21-30.

Investice
Přestat sledovat
Investování
Přestat sledovat
23. 2. 2021 17:01
Kateřina Zychová (Verdi Capital): Hotovost držíme na minimu. Smysl dávají akcie, zvažujeme větší…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
22. 2. 2021 17:06
Šnobr: Případná akvizice Vodafonu ze strany ČEZ by nemusela mít dopad na dividendu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Fúze a akvizice
Přestat sledovat
Telekomunikace
Přestat sledovat
22. 2. 2021 12:01
Investorský magazín: Ropná rally jako důsledek spekulací, nebo proces opřený o fundamenty?
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Komodity
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Ropa Brent
Přestat sledovat
Ropa WTI
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
20. 2. 2021 20:31
Filip Kejla (WOOD & Company): Sledujte výnosy dluhopisů a volatilitu, hlubší korekci ale v záplavě…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat