47 miliard korun. O tolik by Češi byli za rok bohatší, kdyby peníze necpali "do slamníku"

Ještě v roce 2016 Češi kvůli neoptimálnímu rozložení financí přicházeli ročně "jen" o 14 miliard korun. Letos už by jim ale vhodné rozložení aktiv přineslo navíc celkem 47 miliard korun, kdyby větší část svých peněz přesunuli z hotovosti do investic a spořicích produktů.

Nárůst ušlých zisků odpovídá celkovému zbohatnutí domácností za posledních šest let a současnému nárůstu úrokových sazeb. Hotovost a peníze na běžných účtech se kvůli tomu relativně prodražují, protože jinde lze vydělat více. Ve chvíli, kdy inflace dosáhla 14,2 % a je nejvýše za téměř 30 let, nedává hotovost na účtech v takovém objemu smysl. Domácnosti by proto měly co nejvíce svých úspor přenést do produktů, kde se jim finance adekvátně úročí či jiným způsobem zhodnocují.

Již několik let je patrná změna přístupu domácností k investování. Roste zájem o investování skrze investiční fondy i akcie. Hodnota těchto investic za poslední rok prudce vzrostla, čemuž napomohla i dobrá výkonnost finančních trhů.

Do rozložení prostředků v uplynulých letech výrazně promluvila pandemie. Nejprve skokově narostly nejkonzervativnější formy úspor v čele s hotovostí, neboť v krizích lidé často nevěří ani bankám a raději mají peníze rovnou doma ve slamníku.

Dopad pendemie na příjmy domácností se později ukázal být poměrně malý a zároveň domácnosti měly omezené možnosti utrácení. Na účtech se jim postupně začaly hromadit úspory, se kterými nepočítaly. Část těchto prostředků našla cestu i do investic.

Složení portfolií Čechů zaostává za ideálním rozložením financí běžným v západní Evropě. Index finanční dospělosti z dílny Generali Investments v loňském roce výrazně vzrostl, ale odstup od optimální alokace stále dosahuje propastných 38 %. Před pěti lety rozdíl činil 42 %.

Češi například drží v hotovosti a na bankovních účtech téměř dvě třetiny svých finančních aktiv, zatímco Němci jen 42 %, a to naši západní sousedi patří v rámci západní Evropy k opatrnějším národům. Propastný je rozdíl zejména u pojištění a penzijních fondů, které u nás představují jen 14 % finančních aktiv domácností oproti 37 % v sousedním Německu.

Letos navíc na většinu domácností prudce dolehne rostoucí inflace, která jim spolkne zbývající úspory z doby pandemie a způsobí propad reálných příjmů. Zároveň část Čechů nalákají rostoucí úrokové sazby do spořících produktů. Přesto budou Češi nadále přicházet o desítky miliard ročně.