USA budou řídit Venezuelu, sejde se Rada bezpečnosti. Jak můžou v pondělí (ne)reagovat trhy?

Maduro a jeho žena byli podle amerických úřadů obviněni mimo jiné z drogového a teroristického spolčení a z pašování kokainu do Spojených států. Washington dlouhodobě tvrdí, že je venezuelský režim propojený s drogovými kartely. Vojenská operace byla podle Trumpa v souladu s americkým právem a provedla ji elitní jednotka Delta Force. Venezuela na zásah reagovala vyhlášením výjimečného stavu a rozsáhlým nasazením armády. Vláda označila americký útok za imperialistický a vyzvala obyvatele k protestům. Údery zasáhly Caracas i další regiony, přičemž venezuelské úřady tvrdí, že cílem byly nejen vojenské, ale i civilní objekty.

Trump prohlásil, že nechce, aby Madura nahradil jiný představitel stejného režimu. Naznačil, že dočasnou správu země dostanou jeho nejbližší spolupracovníci, včetně ministra zahraničí Marca Rubia a ministra obrany Petea Hegsetha, kteří mají spolupracovat s Venezuelany. Americký prezident také uvedl, že venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová je ochotná s USA spolupracovat a že se po Madurorově zajetí ujala vedení země. Caracas ale tohle tvrzení popřel a Rodríguezová označila zajetí prezidenta za únos a vyzvala k jeho propuštění.

Venezuelská opozice v čele s Maríou Corinou Machadovou uvedla, že je připravená převzít moc. Machadová zopakovala, že prezidentské volby v roce 2024 vyhrál opoziční kandidát Edmundo González Urrutia, a slíbila obnovu pořádku, propuštění politických vězňů a návrat emigrantů. Obyvatele vyzvala, aby vyčkali na další pokyny opozice.

Mezinárodní reakce jsou rozporuplné. Spojenci Venezuely, jako jsou Rusko, Kuba a Írán, zásah odsoudili, zatímco evropské státy vyzývají ke zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Česká diplomacie apeluje na uklidnění situace a zahájení jednání, některé země včetně Španělska se nabídly jako zprostředkovatelé dialogu.

V pondělí se sejde Rada bezpečnosti OSN, o což požádala Kolumbie s podporou Ruska a Číny. Rada se kvůli eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Venezuelou sešla už dvakrát loni v říjnu a prosinci. Vzhledem k právu veta Spojených států a očekávanému rozdílnému postoji zemí jako Rusko a Čína ale nelze očekávat přijetí nějakého společného rozhodnutí.

Možné tržní (ne)reakce

Donald Trump v sobotu mimo jiné oznámil záměr umožnit americkým ropným firmám návrat k těžbě ve Venezuele. Podle amerických médií a řady analytiků byla ropa jedním z motivů zásahu, protože země disponuje jedněmi z největších zásob na světě. Firmy jako ExxonMobil nebo ConocoPhillips byly až do začátku 21. století tahouny ropného průmyslu ve Venezuele, pak byla ale americká aktiva znárodněná.

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma TRINITY BANK, může reakce trhu s ropou na dění ve Venezuele záviset na tom, jaké bude případné předání moci v zemi. "Pokojné předání moci příští venezuelské vládě, jež by 'šla na ruku' americkým zájmům, by znamenalo, že se venezuelská ropa postupně, spíše ale v horizontu let, ve větším objemu vrátí na světové trhy. Začátkem roku 1999, těsně před nástupem Madurova předchůdce Huga Cháveze, produkovala Venezuela 3,3 milionu barelů ropy denně. Kvůli dlouhodobému podinvestování, nezvládnutému managementu ropného průmyslu i kvůli americkým sankcím klesla produkce ke konci loňského roku pod milion barelů denně. Potenciál je přitom mnohonásobně vyšší," napsal v komentáři k dění v jihoamerické zemi.

Pokud by se na globální trh celkem rychle vrátily jeden až dva miliony barelů venezuelské ropy denně, vyvolalo by to podle ekonoma citelný tlak na pokles jak cen samotné ropy, tak cen paliv u českých čerpacích stanic. "Venezuela je jediným jihoamerickým členem OPEC. Pokud by jejímu ropnému průmyslu fakticky velely USA, získaly by bezpříkladný vliv i v rámci kartelu. Trump na OPEC dlouhodobě tlačí, aby těžbu navyšoval, tedy aby tlačil cenu pohonných hmot v USA níže. Před letošními volbami do amerického Kongresu se dá znovu čekat stupňování tohoto tlaku, který – bude-li úspěšný – může republikánským kandidátům přihrát hlasy," míní Kovanda.

"Pokud ale předání moci ve Venezuele hladké nebude, do situace se vloží tamní armáda, střet se silami USA se vyostří, lze předpokládat další ochromení venezuelského ropného průmyslu a ještě tužší americkou blokádu vývozu ropy. Pak by zejména Čína, největší odběratel venezuelské ropy, musela hledat jiné dodavatele a letošní vyhlížený globální přebytek na trhu s ropou by se ztenčil. I tak by ale mohl zůstat blízko loňské úrovně dvou milionů barelů denně. Jinými slovy, pravděpodobnost citelnějšího nárůstu cen ropy vlivem situace ve Venezuele je krátkodobě poměrně nízká, středně- a dlouhodobě může situace dokonce vést spíše k tlaku na pokles cen ropy," dodává ekonom z TRINITY BANK. "Pokud by předání moci ve Venezuele bylo poklidné, je to špatná správa pro Rusko. Obchodníci s ropou hledí dopředu, podstatná část jejich obchodů probíhá na termínovém trhu, i na měsíce dopředu, a i pokud by jen vyhlíželi postupný návrat venezuelské ropy na světový trh, v horizontu třeba roku nebo dvou, bude to tlačit cenu ropy níže ještě letos. Rusku by tak klesly jeho příjmy z prodeje ropy a zprostředkovaně patrně i zemního plynu, což by omezilo jeho možnosti financovat válku na Ukrajině."

"Po víkendu, až se začne znovu obchodovat s ropou, by její cena mohla spadnout až o čtyři procenta. Mohla by to být dobrá zpráva pro americké rafinérie a na ně navázané společnosti, pod tlak by se naopak mohly dostat například akcie kanadských těžařů ropy," uvedl analytik Ed Finley-Richardson, který se dlouhodobě věnuje trhu s ropou.

V době zvýšené geopolitické nejistoty bývá oblíbeným tržním útočištěm zlato. Sobotní vojenská operace ve Venezuele byla ale velice rychlá, a pokud nedojde k nějakému prudkému výbuchu nepokojů ve Venezuele (bude se dařit popsaný relativně poklidný scénář), nemusel by trh s drahými kovy reagovat nijak divoce. Obzvláště po extrémně silném loňském roce, kdy dolarová cena zlata vystřelila o více než 60 % výše.

Trh s vládními dluhopisy v USA by těžil z případného dalšího poklesu cen ropy. Levnější ropa totiž znamená menší inflační tlaky, a tedy možnost snižování sazeb Fedu. Prostředí levnějších peněz by pak obecně mělo prospívat akciovému trhu.

Jistou indikací toho, jak by mohla v pondělí reagovat Wall Street, by pak mohl být víkendový vývoj ceny bitcoinu. Trh s ním jako jeden z mála "běží" i v sobotu a neděli, přičemž v sobotu cena největší kryptoměny nepatrně vzrostla.

Zdroj: Reuters, MarketWatch