Pro zvýšení sazeb ČNB hlasovali minulý týden z bankovní rady jen Mora a Holub

Bankovní rada jednala na začátku srpna poprvé po personální obměně v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě. Pro ponechání sazeb hlasovali vedle Michla Eva Zamrazilová, Oldřich Dědek, Jan Frait a Karina Kubelková.

Podle Michla se úrokové sazby ČNB nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. Mora a Holub souhlasili s tím, že se předchozí zvyšování sazeb již projevuje v ochlazování poptávky i inflace, bylo by však podle nich předčasné ukončit cyklus zvyšování sazeb v současné situaci vysoké inflace. Důvodem je podle nich riziko neukotvenosti inflačních očekávání i to, že většina nově příchozích informací z domácí i zahraniční ekonomiky má stále proinflační charakter. Byli ochotni hlasovat pro konsensuální zvýšení v menším rozsahu.

Jednání bankovní rady zahájila prezentace páté situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. V základním scénáři prognózy je horizont měnové politiky posunutý do období 18 až 24 měsíců v budoucnosti, a to z důvodu mimořádných nákladových tlaků v podmínkách výjimečně vysoké míry nejistoty. Podle základního scénáře inflace v nejbližších měsících dále vzroste a na podzim dosáhne hodnot kolem 20 %, do roka a půl by měla klesnout k úrovním kolem dvou procent. Se základním scénářem je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb a jejich postupný pokles v příštím roce.

Podle ve středu oznámených čísel vzrostla meziroční inflace v červenci o 17,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 %.

Zdroj: ČTK