Pět mýtů o stavebním spoření

Stavební spoření své příznivce neztrácí, a to ani v krizových dobách. Mezi Čechy je stále populární. Dokazují to i výsledky z letošního turbulentního roku, kdy stavební spořitelny poskytly za devět měsíců úvěry v objemu 48,3 miliardy Kč, což představuje meziroční nárůst o 31 %. A dobře si vedou i nově zřízená spoření, lidé letos zatím uzavřeli podobný počet smluv jako za stejné období roku 2019.

1. mýtus: Peníze z úvěru od stavební spořitelny lze použít jen na rekonstrukci

Úvěr ze "stavebka" je možné využít na celou řadu věcí, podmínkou však je, že peníze musejí být použity na uspokojení potřeb spojených s bydlením. Například na koupi bytu, výstavbu domu či nákup pozemku. Pomůže ale také s mnohem obvyklejšími výdaji, které mohou zatížit rodinný rozpočet, jako jsou třeba vybudování přípojky plynu, kanalizace nebo vody. Může sloužit i k uhrazení daně z nemovitosti nebo na vypořádání dědických či družstevních podílů.

2. mýtus: Cílová částka znamená sumu, kterou musím naspořit během šesti let

Cílová částka představuje sumu vkladů, státní podpory, úroků z vkladů po odpočtu daně z příjmů a úvěru ze stavebního spoření, na který máte nárok po uplynutí šesti let trvání smlouvy za předem daných podmínek. Smlouva o stavebním spoření se uzavírá na dobu neurčitou, může tedy trvat i déle než šest let. Omezením je právě cílová částka, kterou nesmíte takzvaně přespořit. Během trvání smlouvy ji lze ale navýšit.

3. mýtus: Jediným zhodnocením stavebního spoření je státní podpora

Peníze ve stavebním spoření jsou zhodnoceny jak státní podporou, která je až 2 000 korun ročně, tak úrokem, který může být u každé stavební spořitelny jiný. Ve srovnání s běžným nebo spořicím účtem tak "stavebko" dohromady umožňuje vyšší zhodnocení.

Jak nejlépe využít peníze ze stavebního spoření?

4. mýtus: Hrozí riziko, že stavební spořitelna zkrachuje, takže o peníze přijdu

Peníze na stavebním spoření jsou chráněny nejen samotnou spořitelnou, ale podobně jako jiné vklady i státem. Garanční systém chrání vklady až do výše 100 000 eur, což představuje v závislosti na kurzu přes 2,5 milionu korun. Obezřetnost je při správě financí jistě namístě, ale systém stavebního spoření je natolik bezpečný, že žádná stavební spořitelna dosud nezkrachovala. Proto není důvod se o své peníze zbytečně obávat.

5. mýtus: Stavební spoření neumí reagovat na aktuální trendy

Stavební spořitelny se snaží reagovat na rozvoj moderních technologií a dnes již běžně umožňují například založení a správu spoření přes internet. Obzvlášť nyní, v době pandemie koronaviru, to umožňuje lidem vyhnout se zbytečnému riziku a vše zařídit z pohodlí domova. Komunikace mezi klienty a finančními institucemi se v poslední době posunula více do digitálního prostředí. I když směr k digitalizaci v rámci stavebního spoření byl patrný již dříve, výjimečná situace využití technologií uspíšila.

Co bychom měli naučit děti aneb Nejen finanční gramotností živ je člověk

Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen