Hypotéka jako přežitek, budoucnost v družstvu?

Vžijme se do situace člověka, který si chce pořídit nové bydlení, ale nedosáhne na hypotéku. Důvodů může být nespočet, včetně toho, že se například jedná o živnostníka, který se již několik let záměrně pohybuje v účetní ztrátě, aby ušetřil na daních.

Alternativu k úvěru od banky mu nabízejí projekty družstevního bydlení. Výběr nových družstevních nemovitostí je ovšem značně omezený. Zatímco v 80. letech tvořily družstevní byty 40 % postavených (v té době panelových) domů, v posledních letech se jejich výstavba do statistik většinou ani "neprobojuje".

Také poptávka po této formě financování nemovitosti je v poslední dekádě velmi slabá. Češi chtějí bydlet ve vlastním a k družstevním projektům nemají důvěru. Přesto se někteří developeři rozhodli družstevní bydlení klientům poskytnout. Díky aktuální nízké nabídce na trhu ve spojení s vidinou blížící se další vlny ekonomické recese v tom cítí potenciální konkurenční výhodu.

Nabídka bez limitů

Možnost družstevního financování nového bydlení dává klientům od letošního července mimo jiné velký pražský rezidenční developer Finep. Její tři největší konkurenti, Central Group, Ekospol a Skanska, zatím o vstupu na trh družstevního bydlení neuvažují.

Představitelé firem se shodují na tom, že nevěří na dostatečně silnou poptávku. "Podle mého názoru bude i nadále zcela převažovat trend vlastnického bydlení. Družstva budou doplňkovou formou, o které se nedomnívám, že by se jakkoli výrazněji rozšířila," říká například obchodní ředitel společnosti Central Group Jiří Vajner.

Vedení Finepu je však jiného názoru. "Narážíme sice na neznalost toho, co družstevní bydlení je a jak funguje, přesto věříme, že má na tuzemském trhu budoucnost," konstatuje finanční ředitel Finepu Štěpán Havlas. Řada klientů podle něho oceňuje, že si mohou pořídit byt v novostavbě, i když nesplňují přísné podmínky bank při žádosti o hypoteční úvěr. Cílovou skupinou jsou v tomto případě i starší lidé, kteří nedosáhnou na hypotéku kvůli věkovým limitům jednotlivých bank. I Finep je však opatrný a novou službu zatím testuje na jediném projektu.

"V současné době nabízíme bydlení formou družstevního vlastnictví pouze v projektu Bytové družstvo Habr v Praze na Proseku. Případné rozšíření nabídky je závislé na další poptávce a celkovém vývoji realitního trhu," přibližuje Havlas. Od léta do dnešního dne si podle něho zájemci na Proseku koupili či zarezervovali zhruba třetinu z nabízených 62 družstevních bytů.

Když banka půjčuje celému domu

V případě družstevního bydlení je tím, kdo žádá banku o úvěr, developer, nikoli zájemce o byt. V praxi tak developer založí družstvo, dá dohromady dostatečný počet zájemců a sám vyřídí s bankou financování. Zákazník zaplatí družstvu 25 až 30 % kupní ceny bytu a zbytek splácí v podobě nájmu po dobu 20 až 25 let.

"Zjednodušeně řečeno, družstevník je vlastně akcionář družstva, které byt vlastní," říká Alexej Veselý, projektový manažer společnosti Trikaya, která momentálně staví tři družstevní bytové projekty, dva v Brně a jeden v Ostravě. Družstevní úvěr, který zařídí developer, je podle něho svými podmínkami prakticky srovnatelný s jinými úvěrovými produkty, jako jsou hypotéka nebo úvěr ze stavebního spoření.

Na rozdíl od trhu se staršími nemovitostmi, v rámci něhož jsou družstevní byty o poznání levnější než ty v soukromém vlastnictví, zaplatí zájemce o družstevní byt v případě novostaveb za 20 až 25 let splácení v podstatě stejně, jako by si vzal hypotéku.

Pokračování článku najdete na serveru Profit.cz