10 technologických průlomů roku 2018 (2. část)

Babylónské rybky v uších

Ve známé knize Stopařův průvodce po Galaxii umožňovala babylónská rybka tomu, kdo ji měl v uchu, rozumět okamžitě každému jazyku. Společnost Google přichází s něčím podobným, nazvala to Pixel Buds. Tato sluchátka spolupracují se smartphony Google Pixel a překladačem a umožňují překlad slyšeného v reálném čase. Technologie zatím má své mouchy, navíc vyžaduje telefon od Googlu a sluchátka, ale je to posun oproti dřívější aplikaci na konverzaci v cizím jazyce v telefonech s Androidem.

Ve zmiňované knize se říká, že rybka, geniální omyl evoluce, popírá existenci Boha a způsobila více krveprolití než cokoli jiného v historii. Zatím největším problémem Pixel Buds je design a někdy také zlobí spárování s telefonem. Ale to jsou mušky, které lze opravit. Pak už jen zbývá doufat, že zařízení nepovede ke stejným krveprolitím jako ve Stopařově průvodci.

Bezuhlíkový plyn

Zemní plyn je jedním z hlavních zdrojů energie nejen v USA (asi 32 % vyrobené elektřiny), ale i globálně (22 %). I když je čistší než uhlí, je to stále velký zdroj emisí CO₂. Společnost Net Power věří, že dokáže vyrábět energii s využitím zemního plynu, ale zároveň zachytávat všechny zplodiny. Kdyby to fungovalo, bylo by možné vyrábět čistou energii z fosilních paliv, přičemž by elektrárny mohly fungovat podle objemu poptávky, měly by nižší náklady než jaderné elektrárny a byly by spolehlivější než současné alternativy spoléhající na počasí.

V kostce to funguje tak, že oxid uhličitý uvolňující se při hoření zemního plynu pod vysokým tlakem a za vysoké teploty se využívá dále v tekutém stavu jako pohon pro speciální turbínu. Většina CO₂ tak může být nepřetržitě recyklována. Zásadním faktorem při snižování nákladů je další prodej CO₂, který se dnes využívá při těžbě ropy, což ale není příliš zelené využití. Net Power ale doufá, že se v budoucnu bude více využívat při výrobě cementu a plastů a jiných materiálů na bázi uhlíku.

Dokonalé soukromí on-line

Soukromí v on-line prostoru je velice diskutované téma. Jedním z nástrojů, které by je mohly zajistit, je takzvaný zero-knowledge proof, kryptografický protokol, který umožní uživatelům prokázat svou plnoletost bez zadávání data narození nebo prokázat dostatek peněz na účtu bez odhalení detailů o kontě.

Průkopníkem by se mohla stát digitální měna zcash, která funguje od roku 2016. Vývojáři u ní využívají metodu nazvanou zk-SNARK umožňující uživatelům anonymně obchodovat (ostatní měny, třeba bitcoin, nejsou anonymní, ale pseudonymní; jejich transakce mohou být kombinovány s jinými daty, která umožňují odhalit totožnost uživatelů). Sám Vitalik Buterin, zakladatel etherea, dokonce popisuje zk-SNARK jako technologii, která změní trh.

Technologie je příslibem zejména pro banky, které by mohly využívat blockchain bez rizika ztráty soukromí klientů. JPMorgan Chase již loni přidala zk-SNARK do svých platebních systémů na bázi blockchainu. Problémem protokolu je náročnost výpočtů a malá rychlost. Rovněž je nutné takzvané důvěryhodné nastavení, vyžadující kryptografický klíč, který by ale v nesprávných rukou mohl ohrozit celý systém. Na alternativách bez nutnosti tohoto klíče se však pracuje.

Genetické věštění

Genetika dnes umožňuje zmapovat lidský genom a v budoucnu by mohla vést k tomu, že by děti již při narození dostaly karty s údaji o pravděpodobnosti infarktu, rakoviny nebo závislosti na tabáku, případně o inteligenci. Většina běžných onemocnění, ale také vzory chování nebo inteligence jsou výsledkem kombinace určitých genů a vědci na jejich základě dokáží vypracovat takzvané polygenní rizikové skóre.

Při testech DNA jde stále o určování pravděpodobnosti, ne diagnózu, ale tyto údaje by mohla efektivně vyžívat medicína. Lidé s větší pravděpodobností onemocnění rakovinou by například mohli podstupovat preventivní vyšetření častěji, lidé s větší náchylností na Alzheimerovu chorobu by se mohli účastnit testů na nové léky a podobně.

Problém je, že tyto předpovědi nejsou dokonalé a mohou vést k omylům (někdo s nízkým rizikovým skóre nepůjde na vyšetření rakoviny, ale nakonec ji bude mít). Kontroverzně působí také fakt, že kromě předpovědí onemocnění je díky polygennímu skóre možné předpovídat i určité vlastnosti, například zmíněnou úroveň IQ. Problém je, co s takovou informací budou dělat rodiče nebo učitelé. Eric Turkheimer, behaviorální genetik, k tomu, že se tyto informace dají využít k dobrému i špatnému, říká, že je to "současně vzrušující i alarmující".

Kvantové materiály

Kvantové počítače sice otevírají netušené možnosti, ale zatím nevíme, co s nimi. Jednou z možností je přesný návrh molekul. Chemici sní o nových proteinech do nových, mnohem účinnějších léků, nových elektrolytech do baterií a sloučeninách, které budou sluneční světlo měnit rovnou na kapalné palivo. Ale to vše je zatím pouze sen, protože modelování molekul je se současným vybavením prakticky nemožné.

A právě to je oblast, kde se mohou využít kvantové počítače, které namísto digitálních bitů, které nabývají pouze hodnot nula a jedna, využívají takzvané qubity, které mohou nabývat hodnot mezi nulou a jedničkou a jde vlastně o takové samostatné kvantové systémy. IBM nedávno využila kvantový počítač se sedmi qubity, aby vymodelovala malou molekulu tvořenou třemi atomy. To je jen začátek. Když bude možné postavit stroje s více qubity a lepšími kvantovými algoritmy, půjde postavit mnohem větší a zajímavější molekuly.

Zdroj: MIT Technology Review