Proč složitost prodává?
Ústava Spojených států amerických má 7 591 slov, firemní smlouvy ale mívají klidně desetitisíce až statisíce slov. Přitom je otázka, co je komplexnější. Člověk často určité sdělení nehodnotí na základě jeho obsahu, ale formy. Rozhodující bývají obvykle následující faktory.
1. Komplikovanost sdělení
Pokud při posilování necítíte svaly, na něž se zaměřujete, děláte něco špatně. V komunikaci je to trochu jinak. Richard Feynman a Stephen Hawking dokázali o abstraktních věcech mluvit běžným jazykem tak, že jejich myšlenkám rozuměli všichni. Komunikace je efektivní, když je srozumitelná. To, že někdo popisuje složité věci pomocí vám známých výrazů a příměrů, v žádném případě neznamená, že by na danou věc nebyl odborníkem.
2. Rozsah sdělení
Lidé mají z nějakého důvodu často pocit, že čím delší sdělení je, tím je i hodnotnější. Mnohdy je to naopak. Nejde totiž o počet znaků či slov, ale o samotné sdělení. I několikastránkové analýzy obvykle to hlavní sdělují na úplném začátku, zbytek bývá opisováním toho samého a jeho doplňováním.
3. Vstupní data
Čím více dat analýza zpracovává, tím je přesnější, to je přece jasné. Omyl! Množství analyzovaných dat je irelevantní, na rozdíl od způsobu jejich analýzy. Klíčový je přístup, práce s daty. Mnohdy jsou tak přesnější analýzy vycházející z dvaceti proměnných než z databáze tisíců položek.
Zdroj: collaborativefund.com
