Číňané skupují umění. Přijde kolaps ekonomiky?
Jsou rekordní částky za umělecká díla předvojem dalšího ekonomického propadu? Podle odborníků ano. Zasvěcení odborníci upírají svůj zrak na Čínu. Ta se totiž v současnosti podobá Japonsku v roce 1987 a Spojeným státům před čtyřmi lety. V obou případech padaly aukční rekordy a následoval prudký propad na trzích.
Znovu se tak Číně podařilo předběhnout Ameriku. Tentokrát to není souboj o HDP nebo nezaměstnanost, ale o umění. Čína se posunula ze čtvrté příčky na pozici absolutní aukční velmoci.
Před nedávnem se podařilo čínským kupcům ustanovit v aukčních domech Sotheby's a Christie's nové rekordy. Vzácnou čínskou vázu s vyvolávací cenou 800 tisíc dolarů se podařilo vydražit za 18 milionů dolarů.
Číňané mají našetřeno
"Takové utrácení a aukční nadvláda vypovídá o čínské ekonomice jediné - lidé si tam dokázali hodně našetřit. Ovšem růst cen umění se v minulosti projevil jako předchůdce ekonomických propadů. Společnost chce své de facto lehce uspořené peníze utratit," říká Vikram Mansharamani, autor Boombustology.
Není složité najít důkazy. Investice do nemovitostí se v Číně blíží 6 procentům HDP, tedy stejnou úroveň, na kterou dosáhly Spojené státy v roce 2006. Mezitím vláda utrácí za projekty jako Čchünpa-š' (Qungbashi) – město postavené pro jeden a půl milionu obyvatel, které však obývá asi 20 tisíc lidí.
"Čínský apetit po umění není jasný indikátor dalšího ekonomického propadu, ale vypovídá hodně o ekonomickém průběhu. V minulosti se to přesně takhle stalo třikrát," dodává Mansharamani.
Vraťme se do roku 2006. David Geffen, producent muzikálu Cats a spoluzakladatel společnosti DreamWorks Pictures, prodal obraz No. 5 z roku 1948 od Jacksona Pollocka za 140 milionů dolarů. Na světě bylo nejdražší plátno všech dob.
O dva týdny později utratil o 3 miliony dolarů méně, když koupil obraz Woman III od Willema de Kooninga. No a cena těchto dvou uměleckých děl porazila 6 měsíců starý rekord Ronalda Laudera, který dal za portrét Gustava Klimta 130 milionů dolarů.
Když se podíváme do nedávné minulosti, najdeme podobné případy z Číny. V květnu 2010 zaplatil neznámý kupce z Číny za Picassův obraz Nahá v sochařském ateliéru 106 milionů dolarů a učinil jej jeho nejdražším dílem. O 5 měsíců později jsou prodány 3 láhve Chateau Lafite z roku 1869 po 230 tisících dolarů. V listopadu se prodala váza z 18. století za 70 milionů dolarů.
Tři data stoprocentně nepředpovědí další ekonomický propad. Zvýšený zájem o umělecké aukce a rekordy, kterých jsme svědky, však s největší pravděpodobností něco napovídají. Minimálně o Číně a jejím dalším vývoji.
Zdroj: The Atlantic
Aktuality
