Ukrajina zavedla či prodloužila sankce proti desítkám Rusů a stovkám podniků

Mezi známými osobnostmi, které se nacházejí na sankčním seznamu, je například šéf mocného ruského plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller, oligarcha blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi Arkadij Rotenberg nebo miliardář Oleg Děripaska. Sankcím je vystaven i kontroverzní ukrajinský podnikatel Dmytro Firtaš podezřívaný z napojení na ruské podsvětí nebo podnikatel Pavel Fuks, který zbohatl obchodními aktivitami v Rusku.

Zelenskyj ve čtvrtek podepsal tři vyhlášky, jimiž uvedl v platnost rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany schválené 18. června. Seznamy cílů sankcí, zveřejněné na webu kanceláře hlavy státu, obsahují 698 položek.

První vyhláška se týká hlavně ruských bank. Zahrnuje několik desítek finančních institucí včetně například Sberbank, VTB a Gazprombank. Na seznamu jsou ale také banky v částech východoukrajinských oblastí - Luhanské a Doněcké - ovládaných proruskými separatisty.

Druhá vyhláška se zabývá omezujícími opatřeními zejména vůči leteckým společnostem a ruským médiím. Sankce se tím podle agentury TASS rozšířily na známější letecké společnosti Aeroflot, Rossija a Ural Airlines, ale i na desítky dalších. Pokud jde o média, jsou mezi nimi například Rossija-24, První kanál nebo televizní společnost NTV.

Třetí vyhláška uvádí 540 podniků z různých průmyslových odvětví. Na seznamu je kupříkladu automobilka Kamaz, ropná společnost Rosněfť, regionální podniky patřící pod Gazprom, ale i řada podniků na ukrajinském Krymu anektovaném Ruskem.

Kyjev začal první sankce na Rusko uvalovat v roce 2014 právě v souvislosti s ruskou okupací Krymského poloostrova a se začátkem konfliktu na východě Ukrajiny, kde podle něj Moskva všestranně, i vojensky, podpořila vzbouření proruských separatistů. Ze stejných důvodů uvalily na Rusko sankce i Evropská unie a Spojené státy. Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá.