KONTEXT: Revoluce požírají své děti. Na kom si smlsne (a koho pohostí) ta energetická?

Decentralizace, nové technologie a domácnosti: (Ne)výhra na obzoru?

Z decentralizace budou těžit typově například rodinné domy, pokud například konfigurace střechy dovolí pořídit si dobře fungující fotovoltaický systém. To se může provázat s elektromobilitou, což by zaručilo poměrně významnou energetickou nezávislost. V neposlední řadě je potřeba brát v potaz i jiné cenové faktory, než je přímo cena elektřiny za kilowatthodinu. Autonomní zdroj totiž může kupříkladu umožnit postavit dům i tam, kde nejsou sítě. Bude tedy možné si koupit levnější, nezasíťovaný pozemek a postavit na něm energeticky nezávislý dům.

Panel story aneb Fotovoltaické články na každém balkonu by byly nářez!

To, že by každý byt napříště mohl spoléhat z větší či menší části na samovýrobu energie, není příliš reálné. Podobná partyzánština v energetice se totiž tolik nevyplatí. Pokud pomineme estetickou stránku věci – něco podobného by totiž nepochybně vypadalo otřesně –, jde zejména o to, že ne každá stěna každého domu je pro tento účel vhodně orientována. Svislá konfigurace panelů navíc v případě solární energetiky není z hlediska účinnosti vhodná. Podobný zdroj by byl energeticky neúčinný a ekonomicky nevýhodný.

Firmy a energetická revoluce: Kdo uteče od centrálních zdrojů?

Některým podnikům se již dnes vyplatí pořídit si vlastní zdroj, obnovitelný nebo neobnovitelný, třeba na plyn, a některým ne. Decentralizace přitom nebude tak radikální, aby úplně vymizely velké centralizované zdroje. Existují velcí odběratelé jako Vítkovice Steel, velké slévárny nebo Škoda, v jejichž případě nelze čekat přechod na malé zdroje. Na druhou stranu je fakt, že i tyto firmy si pořizují vlastní elektrárny. Co se týče malých firem, záleží na tom, co dělají. I malý provoz může být energeticky náročný, a pak samozřejmě musí zůstat v síti, lokální nebo celorepublikové. Energeticky nenáročné provozy jako kanceláře a jednotlivé budovy se naopak mohou časem úplně osamostatnit.

Decentralizace a radikální změna v tarifech: Trest za zodpovědnost

Decentralizace souvisí s diskuzí o radikální změně v tarifech účtování elektrické energie, jde o spojené nádoby. Říká se tomu vodárenský efekt, protože vznikl nejdříve ve vodárenství, odkud se rozšířil na další energetické sítě. V praxi to znamená, že když existuje rozvinutá síť a klesají odběry, síť přestává být rentabilní. Distributor pak má dvě možnosti nebo jakoukoli jejich kombinaci – buď může zlepšovat efektivitu provozu sítě, nebo zvyšovat poplatky za její využívání. Když někdo má nízké odběry, musí platit vyšší paušál za přípojku. Přesně to se děje a většině spotřebitelů se to nelíbí, v první fázi to totiž ve smyslu šetření energie vypadá demotivačně. Jde ale o globální trend, který se bude nejspíše prohlubovat.

Trest za zodpovědnost a realita zítřka aneb Kdo dnes zdraží, zítra zapláče

Čím vyšší je paušál a čím nižší proměnné složky úměrné spotřebě, tím méně je spotřebitel motivován šetřit energii. Pokud ale paušál dosáhne určité míry únosností, pokud se stane nepřijatelným, spotřebitel začne uvažovat o snížení rezervovaného příkonu (u malých spotřebitelů jde o jističe), případně – dovolují-li to technika a finance – o úplném odpojení od sítě. Stručně, zvyšování paušálů je sice bariérou na cestě k lepší energetické účinnosti, ale jen dočasnou.

Aktualita pro rok 2026