Zapomeňte na BRIC. Přicházejí CIVETS
V roce 2001 předpověděl Jim O‘Neill z americké banky Golman Sachs čtveřici zemí BRIC (Brazílii, Rusku, Indii a Číně) skvělou budoucnost. Odhadoval, že tyto státy díky vysokému růstu předčí do roku 2050 státy G7. Anglická cihla (bric) by nyní mohla být vystřídána daleko živějšími cibetkami (civets).
Zkratku CIVETS tvoří počáteční písmena názvů států, kterým Jim O‘Neill předpovídá v příštích deseti letech nadprůměrný ekonomický růst. Jedná se o Kolumbii, Indonésii, Vietnam, Egypt, Turecko a Jihoafrickou republiku (Columbia, Indonesia, Vietnam, Egypt, Turkey, South Africa).
Také ekonom Michael Geoghegan odhaduje, že státy CIVETS budou tento rok růst třikrát rychleji než vyspělé ekonomiky. Mohly by tak částečně urychlit globální cestu z krize.
V roce 2000 čítala střední třída v rozvojovém světě asi 250 milionů lidí, do roku 2030 by se však toto číslo mělo více než zečtyřnásobit. To bude představovat obrovský potenciál kupní síly.
Proč právě CIVETS?
Každá země byla vybrána ze specifických důvodů. Společné mají některé charakteristiky: mladou, a tedy rychle rostoucí populaci a dynamickou ekonomiku nezatíženou vysokými dluhy, obchodními schodky nebo vysokou inflací. Nejlepší vyhlídky odborníci predikují Indonésii, Vietnamu a Kolumbii. Indonésie již v minulosti ukázala svou sílu, za posledních 5 let se totiž ekonomika, tažená zejména domácí spotřebou, téměř zdvojnásobila. Indonésie navíc investorům nabízí levnou pracovní sílu.
Podobně Vietnam disponuje levnou pracovní silou a početnou mladou populací. Zatím jeho hospodářství roste nejrychleji ze všech zemí CIVETS.
Kolumbii pak odborníci vyzdvihují díky jejímu přírodnímu bohatství. Země oplývá ropou, uhlím a zlatem, což jsou suroviny, u nichž se očekává v budoucnosti zvýšení poptávky.
Ostatní státy CIVETS jsou již o něco rizikovější, zejména Egypt. Jeho politická situace není ideální, navíc bojuje s poměrně velkým schodkem HDP. Analytici mu i tak předvídají slušný růst zejména díky ropě a levné pracovní síle.
U Turecka existuje riziko, že přeorientuje svojí zahraniční politiku na neprosperující Střední východ.
A konečně Jihoafrická republika. Pravděpodobně bude těžit z obrovského nerostného bohatství a vzestupu celého afrického kontinentu. Na druhou stranu je z vnitropolitického hlediska nestabilní.
Nezapomínejme však, že ačkoli se investice do těchto států může bohatě vyplatit, stále zde existují rizika, v tomto případě zejména politická. Nesázejte tedy všechno na jednu kartu a svou investici do emerging markets rozložte i do vyspělejších, méně rizikových regionů.
